Sepp Blatter
Od roku 1975 pracoval Blatter ve FIFA, nejprve jako technický ředitel (1975-1981), poté jako generální sekretář (1981-1998), než byl v roce 1998 zvolen prezidentem FIFA. Do čela FIFA byl znovu zvolen v roce 2002 a 31. května 2007 byl znovu zvolen bez námitek na další čtyři roky, přestože ho nominovalo pouze 66 z 207 členů FIFA.
Blatter a FIFA byli často provázeni kontroverzemi a obviněními z korupce. Během jeho působení se objevily kontroverze kvůli obvinění ze špatného finančního hospodaření a přijímání úplatků, které vyústily v úspěšnou kandidaturu Kataru na mistrovství světa 2022.
Blatter si kvůli kontroverzním výrokům vysloužil kritiku médií, vysokých fotbalových představitelů i hráčů. Patří mezi ně mimo jiné tvrzení, že latinskoamerické země by tleskaly Johnu Terrymu za mimomanželský poměr, a že rasismus na hřišti lze napravit podáním ruky. Kritiku sklidil také při nasazování na mistrovství světa ve fotbale v roce 2014, kdy po jedenácti vteřinách přerušil „minutu ticha“ za bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandelu, který zemřel den předtím. Michael van Praag, předseda Královské nizozemské fotbalové asociace, označil jeho chování za „absurdní“ a vyjádřil naději, že Blatter nebude v roce 2015 znovu zvolen.
Blatter byl veřejně hecován, a to na mistrovství světa v Soulu a na Poháru konfederací ve Frankfurtu v letech 2002 a 2005, ve svém rodném městě Visp v roce 2011, při slavnostním předávání medailí při finále ženského fotbalového turnaje na olympijských hrách v roce 2012 a při zahájení zápasu Poháru konfederací v roce 2013. Aby se vyhnul protestům, nepronesl žádný projev na mistrovství světa ve fotbale v roce 2014.
- Volby v roce 1998Upravit
- Mistrovství světa ve fotbale 2006Redakce
- „Nadměrné zastoupení“ cizinců v klubových týmechRedakce
- Vybraná místa mistrovství světa ve fotbaleEdit
- Technologická pomocRedakce
- Volby prezidenta FIFA 2011Upravit
- Obvinění ze špatného finančního hospodařeníRedakce
- Přidělení mistrovství světa ve fotbale v letech 2018 a 2022Redakce
- 2013 vyšetřování etické komise FIFAEdit
- Volby prezidenta FIFA v roce 2015, kontroverze a rezignaceUpravit
Volby v roce 1998Upravit
Zvolení Sepa Blattera prezidentem FIFA v roce 1998, kdy předstihl prezidenta UEFA Lennarta Johanssona, proběhlo za velkých kontroverzí. Blatterovu kandidaturu v roce 2002 provázely zvěsti o finančních nesrovnalostech a zákulisních dohodách, které vyvrcholily přímým obviněním z podplácení třetí osobou, jež v britském tisku vznesl Farra Ado, viceprezident Africké fotbalové konfederace a prezident Somálské fotbalové federace, který tvrdil, že mu bylo v roce 1998 nabídnuto 100 000 dolarů za to, že bude hlasovat pro Blattera.
Mistrovství světa ve fotbale 2006Redakce
Na mistrovství světa ve fotbale 2006, po kontroverzním zápase druhého kola mezi Portugalskem a Nizozemskem, v němž rozhodčí Valentin Ivanov udělil rekordních 16 žlutých a čtyři červené karty, měl Blatter pranýřovat rozhodčího a prohlásit, že Ivanov měl sám sobě udělit žlutou kartu za svůj špatný výkon rozhodčího. Později tvrdil, že svých slov lituje, a slíbil, že se Ivanovovi oficiálně omluví.
K této omluvě však nikdy nedošlo a rozhodčí byl z dalšího výkonu funkce odvolán.
„Nadměrné zastoupení“ cizinců v klubových týmechRedakce
Blatter byl v letech 2007 a 2008 kritizován za to, že se snažil změnit pracovní právo Evropské unie týkající se počtu zahraničních hráčů, které mohou fotbalové kluby v daném okamžiku nasazovat. Jeho plány spočívaly ve stanovení omezení na pět zahraničních hráčů a mít šest hráčů vlastní národnosti z uvedeného týmu. Blatter věřil, že to pomůže národním týmům jednotlivých zemí tím, že v jejich ligách bude hrát více národních hráčů.
Blatter často označoval anglickou Premier League za jeden z hlavních problémů ve fotbale a dával ji za příklad kvůli vlivu zahraničních hráčů, trenérů a majitelů ve špičkových týmech.
Vybraná místa mistrovství světa ve fotbaleEdit
Uvádělo se, že Blatter „uzavřel neoficiální dohodu s šéfem UEFA Michelem Platinim“, aby zajistil, že Evropa získá mistrovství světa v roce 2018, takže pokud mimoevropské nabídky neodstoupí z roku 2018, „ocitnou se u ledu a nedostanou od vrchního velení FIFA žádnou podporu, což poškodí jejich šance být vážnými uchazeči o druhý turnaj.“
V březnu 2009 bylo podáno jedenáct nabídek zahrnujících 13 zemí. Mexiko a Indonésie odstoupily. Pět ze zbývajících devíti nabídek – Jižní Korea, Katar, Japonsko, Austrálie a Spojené státy – se týkalo pouze mistrovství světa 2022, zatímco všechny ostatní se ucházely o mistrovství světa 2018 i 2022.
Jelikož však všechny nabídky na mistrovství světa v roce 2018 pocházely od evropských zemí a pravidla FIFA nařizují, že země patřící ke konfederacím, které hostily některý z předchozích dvou turnajů, nemohou být pořadateli, musely být nabídky Anglie, Ruska, Nizozemska/Belgie a Španělska/Portugalska podány pouze na rok 2018.
Technologická pomocRedakce
Kritika, kterou vyvolalo Blatterovo odmítnutí povolit technologii brankové čáry nebo videopřehrávky, zesílila po kontroverzním neuznaném gólu Franka Lamparda v zápase mezi Anglií a Německem 27. června 2010.
O dva dny později Blatter prohlásil, že lituje „zjevných chyb rozhodčích“ v zápasech Anglie – Německo a Mexiko – Argentina, a omluvil se Anglické fotbalové asociaci a Mexické fotbalové federaci (dvěma organizacím, kterých se chyby rozhodčích přímo týkaly), přičemž uznal, že Lampard proti Německu skutečně skóroval a že Tévezův gól proti Mexiku byl vstřelen z ofsajdové pozice.
Dodal: „Je zřejmé, že po dosavadních zkušenostech z tohoto mistrovství světa by bylo nesmyslem znovu neotevřít spis o technologii brankové čáry. V listopadu přijdeme s novým modelem, jak zlepšit rozhodčí na vysoké úrovni. Nemohu prozradit více o tom, co děláme, ale něco se změnit musí.“
Volby prezidenta FIFA 2011Upravit
V roce 2011 byly vypsány volby prezidenta FIFA, ve kterých byl Blatter opět úřadujícím kandidátem a ucházel se o čtvrté funkční období v řadě. Organizace ChangeFIFA 29. března 2011 podpořila jako kandidáta na prezidenta bývalého chilského obránce a tři roky po sobě jihoamerického fotbalistu roku Elíase Figueroa a vyzvala národní federace, aby ho nominovaly, ale následně se Figueroa rozhodl nominaci nepřijmout s tím, že „za tak krátkou dobu“ nemůže vypracovat případ „hodný rozsahu a významu tak význačné funkce“
Volba proběhla na 61. kongresu FIFA v Curychu. Jediný další kandidát, Mohammed bin Hammam z Kataru, odstoupil z prezidentského klání 28. května, těsně před hlasováním. Bin Hammám podporoval Blatterovu prezidentskou kampaň v letech 1998 a 2002, ale přiznal, že se s Blatterem nepohodl kvůli problémům ve výkonném výboru FIFA. Etická komise FIFA, která vyšetřovala obvinění z úplatkářství proti Bin Hammamovi a šéfovi CONCACAF Jacku Warnerovi, oznámila, že Blatter nebude kvůli nedostatku důkazů čelit vyšetřování tvrzení, že o úplatcích věděl a nic proti nim nepodnikl.
Blatter kritizoval Mezinárodní olympijský výbor (MOV) a prohlásil, že FIFA hospodaří s financemi „jako žena v domácnosti“ poté, co MOV oznámil, že se bude zabývat obviněním z korupce vůči Issovi Hayatouovi, prezidentovi Africké fotbalové konfederace.
Protože nebyly žádné další kandidatury, Blatter v následných prezidentských volbách kandidoval bez protikandidáta a byl znovu zvolen na čtvrté funkční období, když získal 186 z 203 odevzdaných hlasů. Ve své kampani Blatter stanovil, že v případě znovuzvolení v roce 2011 nebude znovu kandidovat na prezidenta. Blatter byl kritizován za to, že v roce 2011 neodložil volby, v nichž mu byl mandát prezidenta FIFA prodloužen do roku 2015, přestože všichni ostatní kandidáti na tuto funkci byli suspendováni nebo odstoupili.
Obvinění ze špatného finančního hospodařeníRedakce
Za vnitřních rozporů vypracoval generální sekretář FIFA Blatterův zástupce a bývalý chráněnec Michel Zen-Ruffinen 30stránkový spis, v němž uvedl obvinění ze špatného finančního hospodaření v organizaci. Spis tvrdil, že krach marketingového partnera FIFA ISL vedl pod Blatterovým vedením ke ztrátám ve výši až 100 milionů dolarů.
Obvinění podpořil Johansson a spis byl předán švýcarským úřadům, které však Blattera očistily od jakéhokoli pochybení a FIFA musela zaplatit veškeré náklady. Interní vyšetřování v rámci FIFA zastavil Blatter, protože jeho členové porušili dohodu o mlčenlivosti. Toto pochybné jednání ho vedlo k odvolání Zen-Ruffinena z funkce bezprostředně před mistrovstvím světa ve fotbale v roce 2002.
V dubnu 2012 zveřejnila Rada Evropy zprávu, ve které uvedla, že by bylo „obtížné si představit“, že by Blatter nevěděl o „významných částkách“ vyplacených nejmenovaným funkcionářům FIFA společností ISSM/ISL v souvislosti s lukrativními smlouvami na televizní práva na mistrovství světa a následným bankrotem a krachem ISL v roce 2001. Zprávu Rady Evropy bude ve Štrasburku projednávat více než 300 poslanců ze 47 členských států Rady Evropy.
Přidělení mistrovství světa ve fotbale v letech 2018 a 2022Redakce
Kontroverze se objevila v britském tisku, když Rusko získalo pořadatelství v roce 2018, přičemž Anglie obdržela pouze dva ze svých „slíbených“ hlasů; tuto kontroverzi Blatter odmítl s tím, že Angličané se projevili jako „zlí poražení“. Kontroverzní bylo také udělení pořadatelství her v roce 2022 Kataru. Nezákonnost homosexuality v této zemi způsobila, že Blatter zažertoval, že „bych řekl, že by se měli zdržet jakýchkoli sexuálních aktivit“, což vyvolalo kritiku ze strany vysloužilého basketbalisty Johna Amaechiho a skupin hájících práva homosexuálů.
2013 vyšetřování etické komise FIFAEdit
Etická komise FIFA 29. dubna 2013 ukončila vyšetřování obvinění z nezákonných plateb funkcionářům FIFA od bývalého marketingového partnera organizace International Sports and Leisure (ISL), který v roce 2001 zkrachoval, a zveřejnila svou zprávu.
Prezident FIFA Sepp Blatter byl očištěn od jakéhokoli pochybení, ale jeho předchůdce, Brazilec João Havelange, odstoupil z funkce čestného prezidenta FIFA kvůli svému podílu na skandálu, neboť bylo zjištěno, že Havelange spolu s bývalými členy výkonného výboru FIFA Ricardem Teixeirou a Dr. Nicolásem Leozem přijímali v období od roku 1992 do května 2000 nezákonné platby. Týden předtím, než etická komise FIFA oznámila svá zjištění, odstoupil 84letý Leoz z funkce prezidenta Jihoamerické fotbalové konfederace s odvoláním na „zdravotní důvody“.
Blatter ve svém prohlášení „s uspokojením konstatuje“, že zpráva „potvrzuje, že ‚jednání prezidenta Blattera nelze v žádném případě klasifikovat jako pochybení s ohledem na jakákoli etická pravidla'“. Dodal, že „nepochybuje o tom, že FIFA díky navrženému procesu reformy řízení nyní disponuje mechanismy a prostředky, které zajistí, aby se podobný problém neopakoval“, i když připustil, že skandál „způsobil nevýslovné škody na pověsti .“
Volby prezidenta FIFA v roce 2015, kontroverze a rezignaceUpravit
V roce 2015 byly naplánovány volby prezidenta FIFA, v nichž Blatter opět kandidoval na páté funkční období v řadě. Jeho protikandidátem ve volbách byl princ Alí bin Husajn
Volby se konaly na 65. kongresu FIFA v Curychu 29. května 2015. Ani jedna ze stran nezískala potřebnou dvoutřetinovou většinu hlasů z prvního kola, přičemž Blatter obdržel 133 hlasů oproti 73 hlasům prince Alího. Podle pravidel FIFA se mělo pro oba kandidáty konat druhé kolo, v němž by k vítězství stačila prostá většina. Před zahájením druhého kola hlasování však princ Ali oznámil své odstoupení, čímž Blatterovi standardně přisoudil vítězství.
Dne 2. června 2015 FIFA náhle svolala tiskovou konferenci do svého sídla v Curychu, kde Blatter oznámil, že v souvislosti s probíhajícím korupčním skandálem odstoupí z funkce prezidenta FIFA.
Na tiskové konferenci prohlásil: Blatter prohlásil: „Zdá se, že můj mandát nepodporují všichni“ a oznámil svolání mimořádného kongresu, který by měl „co nejdříve“ zvolit jeho nástupce. Blatter oznámil, že zůstane ve funkci do doby, než bude na mimořádném kongresu, který se bude pravděpodobně konat někdy mezi prosincem 2015 a březnem 2016, zvolen jeho nástupce. Pokračoval slovy: „
Následně 26. června Blatter vyvolal spekulace, že se možná chystá odstoupit z této rezignace, když se nechal slyšet, že „jsem nerezignoval, svůj mandát jsem vložil do rukou mimořádného kongresu“. To se zdálo být v rozporu s jeho výroky z 2. června 2015. Dále byl citován, že rezignoval, „aby se zbavil tlaku ze strany FIFA a mých zaměstnanců, včetně sponzorů“. Zprávy spekulovaly, že se zdá, že Blatter odstoupí na „mimořádném kongresu“, i když situace zůstává nejasná.
Dne 25. září švýcarští vyšetřovatelé oznámili, že Blattera vyšetřují v souvislosti s platbami poskytnutými předsedovi UEFA Michelu Platinimu. Zatímco Blatter a Platini jakékoli nekalosti kolem plateb popřeli, hlavní sponzoři FIFA Coca-Cola, Visa Inc, McDonald’s a Budweiser vydali veřejná prohlášení, v nichž požadovali, aby Blatter odstoupil pro dobro FIFA.
8. října 2015 mu bylo pozastaveno členství ve FIFA na 90 dní, zatímco probíhalo vyšetřování plateb ve prospěch Michela Platiniho. FIFA to uvedla ve svém prohlášení: „Důvodem pro tato rozhodnutí jsou vyšetřování, která provádí vyšetřovací komora etické komise.“ Dne 21. prosince etická komise FIFA zakázala Blatterovi i Platinimu činnost ve fotbale na osm let. V únoru 2016 odvolací komise FIFA suspendaci potvrdila, ale snížila ji z osmi na šest let. Platini se odvolal k Evropskému soudu pro lidská práva, který jeho odvolání zamítl.
Dne 22. prosince 2020 podala FIFA na Blattera trestní oznámení v souvislosti s jeho rolí v projektu Muzea FIFA.
.