Seznamte se s Andrianou Manfredi

BY admin

| 8 října, 2021

Dnes bychom vám rádi představili Andrianu Manfredi.

Andriana, můžete nás stručně seznámit se svým příběhem – jak jste začínala a jak jste se dostala tam, kde jste dnes.
V dětství jsem vlastně chtěla být právničkou, anesteziologickou sestrou (byla jsem divná) nebo důstojníkem CIA. Herectví nebylo něco, co by lidé dělali. Pocházím z Central Valley, přesněji z Fresna, a Hollywood se netěšil velké úctě. Když o tom ale přemýšlím zpětně, vždycky jsem se věnoval nějaké formě vyprávění příběhů. Jsem prostřední ze sedmi dětí a mírně řečeno jsme se hodně stěhovali. Vždycky jsem byla ta, která rozjížděla hru: „Tak jo, ty jsi ten hodný, ty jsi ten, co utekl z kobky zkázy, a já jsem ta zlá čarodějnice… Do toho!“ Vždycky jsem se snažila, aby se mi to líbilo. Takhle jsme hráli celé hodiny, prostě jsme byli plně oddáni našemu světu a bavili se. Když jsem byla starší a nikdo už nechtěl předstírat, snila jsem, jako by to byla práce na plný úvazek a já na ní zbohatla… Zavírala jsem se v koupelně a přehrávala si scény, které jsem viděla ve filmu, nebo si je vymýšlela za pochodu. Obvykle končily velmi dramaticky, tekly mi slzy, plakala jsem nad tělem svého milovaného nebo něco ponurého, jsem Štír. Na střední škole jsem poprvé chodila na dramatický kroužek a učitelka si mě vytáhla stranou a řekla mi, že to musím dělat a že mám chodit na dramatický kroužek na střední škole. Škoda, že jsem neposlechla, ale neposlechla, byla jsem dost stydlivá a dramaťáci byli hluční a hodně teatrální a já se jich bála. Rozhodla jsem se, že řečnictví a debatování je spíš moje parketa.

Celou střední školu jsem měla stále zálusk na medicínu, takže jsem ve třeťáku pracovala v nemocnici jako PCA na poporodním oddělení a ve čtvrťáku jsem si udělala osvědčení pro záchranáře. Byla jsem ambiciózní, takže jsem hned začala nastupovat do nemocnic jako stín a díkybohu jsem to udělala, protože jsem rychle zjistila, že na to nemám chuť. Neustále jsem omdlévala a potila se v křoví. Zdravotníci jsou superhrdinové. Nedokázala jsem se oddělit od pacientů, nedokázala jsem se na to dívat klinicky. Právě v té době jsem se seznámila s agenty z Los Angeles, kteří mě chtěli zastupovat. Vzpomínám si, jak jsem v prvním ročníku na vysoké škole opustila závěrečnou zkoušku ze sociologie a zavolala tomu agentovi. Řekla jsem: „Ahoj, já jsem Andriana, pamatuješ si na mě?“. A ona řekla, ano, přijď sem v pondělí na schůzku. Udělala jsem to a tak začala moje cesta. Jakmile jsem sehnala byt, přestěhovala jsem se do Los Angeles a začala studovat, chodit na konkurzy a obsluhovat u stolů, kde jsem potkala některé ze svých blízkých přátel a další úžasné umělce.

Skvělé, tak pojďme trochu hlouběji do příběhu – byla to celkově snadná cesta, a pokud ne, jaké výzvy jsi musela překonat?
Omigod no! Ha! Smooth…..jaké to je? Poslyš, stalo se mi pár skvělých věcí, 1, vždycky jsem měl agenta, to je neuvěřitelná věc, když tolik lidí tady nemůže dostat agenta. 2, měl jsem velké štěstí na reklamy a nějaké tiskové zakázky, které mi zajistily práci, a pracoval jsem pro film a televizi. Každá práce mi cestou dávala vzdělání. Poměr výher a proher je šílený. Poměr mých konkurzů a rezervací je šílený, a to ne v dobrém slova smyslu, je to tak, dokud to není. Byl jsem blízko k životně důležitým zakázkám, jako jsou štamgasti, a dokonce jsem měl hlavní roli ve filmu se skvělým obsazením, ale žádná z nich se neuskutečnila. Šli s jinou a produkce se zastavila kvůli uměleckým neshodám mezi producenty a režisérem. Chci tím říct, že průsery se stávají, a já si to musel vybírat znovu a znovu.

Ale něco se stane pokaždé, když padnete na hubu, ať už jste něco podělali, nebo se věci nevyvíjely podle vašich představ, prohloubíte svou lásku ke svému řemeslu. Musíš si skutečně a upřímně uvědomit, proč to vlastně děláš, a myslím, že v tobě převládne autenticita a čistota. Poté, co se ten film rozpadl, jsem sebral pár přátel a jeli jsme do Redwoodu natočit krátký film. Když nedostanu konkurz nebo roli, kterou jsem chtěl, sednu si a píšu, stoupnu si zpátky do třídy a pracuju na svých kotrmelcích, snažím se udělat krok, který je asi pozitivní. Zní to lacině?“

Rádi bychom si poslechli více o vaší práci a o tom, na co se v současné době zaměřujete. Co bychom ještě měli vědět?“
Stále pracuji na svém řemesle, ať už na hodinách herectví, natáčení krátkých filmů s přáteli nebo psaní. Vím, že vyprávění vlastních příběhů bude to, co mě odliší od ostatních hereček. Dosud jsem měla jedinečný protichůdný život, který mi dal jedinečný pohled. Máme krátký film Catch & Release, na kterém jsem spolupracovala s Respectful Lust a který vyjde letos. Čas strávený v karanténě využívám k napsání několika dalších kousků, ve kterých bych si rád zahrál a které budu také režírovat.

Je nějaká vlastnost nebo kvalita, která je podle vás zásadní pro úspěch?
Hmmmm…..být milý je super. A taky prostě říkat ano práci. Přísahám, že se pokaždé naučím něco nového.

Kontaktní údaje: