Společnice středověké ženy

(cca 1067-1137)]

Co dělaly manželky, když se jejich manželé vydali na křížovou výpravu? Adéla Normandská se narodila kolem roku 1067, byla velmi vzdělaná, dobře ovládala latinu a vzdělávala se v klášteře v Caen v severní Francii, který založili její rodiče. Jejím otcem byl Vilém Normandský, který v roce 1066 dobyl anglosaskou Anglii. Ve třinácti letech se zasnoubila a o dva roky později se provdala za Štěpána z Blois, významného hraběte ze severní Francie. Ten se vydal na křížovou výpravu a v říjnu 1097 obléhal Antiochii. Zatímco dnes to můžeme vnímat jako strašlivý zásah do autonomní země, z pohledu křesťanských křižáků šlo o spravedlivý boj.

Adela vládla Blois, zatímco její manžel byl ve válce, a starala se o jejich osm dětí, přičemž vzdělání bylo klíčovým prvkem jejich života. V dopise domů Štěpán Adélu vybídl, aby pokračovala ve své dobré práci: „Nařizuji ti, abys dobře hospodařila a skvěle spravovala své země a čestně jednala se svými dětmi a svým lidem, jak se sluší, protože mě jistě uvidíš, jakmile to bude možné.“ Po jeho smrti v roce 1102 byla i nadále mocnou vyjednavačkou a vládla jako hraběnka. Aktivně podporovala církev, náboženské obce a charitativní organizace, včetně špitálu pro malomocné. Ve svých padesáti letech odešla Adéla v roce 1120 do kláštera, kterému nakonec vládla jako převorka až do své smrti v roce 1137 ve věku sedmdesáti let. Její syn Štěpán z Blois se v letech 1135-1154 stal anglickým králem.

Helen Nicholson, The Crusades (Westport, CT: Greenwood Press, 2004), 133.