Starořímská stolní hra nalezená v norské mohyle

Archeologové při vykopávkách mohyly v západním Norsku objevili zhruba 1700 let starou římskou stolní hru, informuje státní televizní stanice NRK.

Nález pochází z doby kolem roku 300 n. l., Podle prohlášení Univerzitního muzea v Bergenu nález obsahuje podlouhlou hrací kostku a 18 herních žetonů. Vědci tvrdí, že nález pomůže určit rozsah kulturní výměny mezi Římem a Skandinávií v tomto období, stejně jako společenský význam her v té době.

Čtyřstranná hrací kostka s vyrytými nulami až pěti kruhy na každé ze svých ploch je „velmi vzácná“, říká archeolog Morten Ramstad pro NRK. V Norsku bylo dosud nalezeno méně než 15 takových kostek.

Podle jeho vyjádření mohla být stolní hra inspirována oblíbenou římskou zábavou: Ludus latrunculorum neboli „Hra na žoldáky“. Podobně jako šachy nebo vrhcáby předcházelo zúčtování dvou hráčů populární hře z doby Vikingů Hnefatafl neboli „královský stůl“.

Při hře Hnefatafl bojovali král a jeho obránci proti taflmenům neboli útočníkům, kteří je převyšovali zhruba v poměru dva ku jedné, napsal Meilan Solly pro časopis Smithsonian na začátku tohoto roku. Zatímco se královi muži snažili odvést ho do bezpečí v jednom ze čtyř rohů desky, taflmeni se snažili útěk zmařit. Aby hra skončila, král buď dosáhl útočiště, nebo se vzdal zajetí.

Norská mohyla, z níž pocházely nově odhalené herní figurky, obsahovala také úlomky kostí, keramické nádoby, bronzovou jehlici a střepy skla, uvádí Yasemin Saplakoglu pro Live Science. Všechny předměty byly zčernalé od sazí, které podle archeologů pocházely z pohřební hranice hodné vysoce postaveného člena společnosti.

„Jedná se o statusové předměty, které svědčí o kontaktu s Římskou říší,“ kde byly podobné hry oblíbené, říká Ramstad pro NRK. „Lidé, kteří si takto hráli, byli místní aristokracie nebo vyšší třída. Hra ukazovala, že máte čas, zisky a schopnost strategického myšlení.“

Výzkumníci našli herní figurky na nalezišti Ytre Fosse v západním Norsku. Ytre Fosse se tyčí nad úžinou Alverstraumen, která byla kdysi součástí důležité obchodní cesty známé jako Nordvegen neboli „severní cesta“, uvádí George Dvorsky pro server Gizmodo. Tato námořní cesta, která spojovala severní Norsko s jižní Skandinávií a Evropou, později propůjčila Norsku své jméno.

Ramstad říká NRK, že každý, kdo ovládal úsek Alverstraumenu, se mohl obohatit tím, že požadoval, aby ti, kteří tudy projížděli, platili daně v podobě peněz nebo dováženého zboží. Pohřbívání elitních jedinců podél úžiny bylo „politickou volbou“ demonstrující moc a kontrolu, vysvětluje archeolog pro Live Science. Podél průlivu byly podle ní nalezeny podobně velké hroby a takový scénář by poskytl věrohodné vysvětlení, jak se římská hra dostala do starověkého norského pohřebiště.

Nález spojuje Norsko s širší komunikační a obchodní sítí v celé Skandinávii, říká archeoložka Louise Bjerreová pro NRK. Střípky zároveň začínají vykreslovat portrét každodenního života Norů v rané římské době železné.

Ramstad v rozhovoru s NRK říká, že tisíciletí stará hra „nám říká, že tehdejší lidé se od nás příliš nelišili.“

.