Superbakterie se stávají odolnými i vůči alkoholovým dezinfekčním prostředkům

LONDÝN (Reuters) – Vědci uvedli, že multirezistentní „superbakterie“, které mohou způsobit nebezpečné infekce v nemocnicích, jsou stále odolnější vůči alkoholovým dezinfekčním prostředkům na ruce a dezinfekčním prostředkům, které je mají držet na uzdě.

Ve studii, kterou vědci popsali jako „novou vlnu superbakterií“, tým také zjistil specifické genetické změny v průběhu 20 let u vankomycin-rezistentního enterokoka neboli VRE – a byl schopen sledovat a prokázat jeho rostoucí odolnost.

Její výsledky byly ve středu zveřejněny v časopise Science Translational Medicine.

Bakterie VRE mohou způsobovat infekce močových cest, ran a krevního řečiště, které se notoricky obtížně léčí, a to především proto, že jsou rezistentní vůči několika třídám antibiotik.

Ve snaze vypořádat se s nárůstem nemocničních superbakterií, jako jsou VRE a MRSA neboli zlatý stafylokok rezistentní vůči meticilinu, přijaly instituce po celém světě přísná hygienická opatření – často zahrnují potírání rukou a mytí, které obsahují alkohol.

Tim Stinear, mikrobiolog z australského Dohertyho institutu, který se podílel na vedení studie, uvedl, že jen v Austrálii se používání hygieny rukou na bázi alkoholu za posledních 20 let zdesetinásobilo. „Používáme toho tedy hodně a prostředí se mění,“ řekl.“

Ačkoli se míra výskytu MRSA a dalších infekcí díky zvýšené hygieně stabilizovala, Stinear uvedl, že míra výskytu infekcí VRE nikoli. To přimělo jeho tým ke zkoumání potenciální odolnosti bakterie VRE vůči dezinfekčním alkoholům.

Prověřili 139 izolovaných vzorků bakterií odebraných v letech 1997 až 2015 ze dvou nemocnic v Melbourne a zkoumali, jak dobře jednotlivé vzorky přežívají, když jsou vystaveny zředěnému izopropylalkoholu.

Zjistili, že vzorky odebrané po roce 2009 byly v průměru odolnější vůči alkoholu ve srovnání s bakteriemi odebranými před rokem 2004.

Vědci pak bakterie rozprostřeli na podlahu myších klecí a zjistili, že vzorky odolné vůči alkoholu se s větší pravděpodobností dostaly do útrob myší a rostly v nich poté, co byly klece vyčištěny utěrkami s izopropylalkoholem.

Paul Johnson, profesor infekčních nemocí v australském Austin Health, který se na studii rovněž podílel, uvedl, že tato zjištění by neměla vést k žádné dramatické změně v používání dezinfekčních prostředků na bázi alkoholu.

„Alkoholové utěrky na ruce jsou mezinárodními pilíři kontroly nemocničních infekcí a zůstávají vysoce účinné při snižování přenosu dalších nemocničních superbakterií, zejména MRSA,“ řekl.

Stinear uvedl, že zdravotnické orgány by měly vyzkoušet přípravky s vyšším obsahem alkoholového koncentrátu a obnovit úsilí o zajištění hloubkového čištění nemocnic a izolaci pacientů, u nichž se zjistí, že jsou nositeli infekce VRE.

.