Tepny

Tepny jsou cévy, které přenášejí krev ze srdce do tkání. V tepnách je krev pod vysokým tlakem, a proto mají tyto cévy velmi odolné stěny. Na rozdíl od toho, co si mnozí lidé myslí, tepny nepřenášejí pouze krev bohatou na kyslík (arteriální krev) a v plicní tepně je pozorován transport krve chudé na kyslík (žilní krev).

Tepny lze rozdělit na velké elastické tepny, svalové tepny a arterioly. Ateroskleróza, aneurysma aorty a mozková mrtvice jsou zdravotní problémy způsobené problémy s tepnami.

Přečtěte si také: Rozdíl mezi žilou, tepnou a kapilárou

Obecná charakteristika tepen

Tepny jsou krevní cévy, které mají silné a pevné stěny, aby udržely krev pod vysokým tlakem, která v nich proudí. Funkce těchto cév spočívá v tom, že krev opouštějící srdce je rozváděna do různých tkání těla. V plicním oběhu jsou tepny zodpovědné za přívod krve do plic, aby se mohla okysličit; v systémovém oběhu zajišťují tepny přívod okysličené krve do nejrůznějších částí těla.

Obrázek představuje schéma tepny a její tuniky.

Tepny mají stěny tvořené třemi vrstvami, tzv. tunikami.

  • Tunica intima: vrstva umístěná více uvnitř. Je tvořena endotelovými buňkami, které se opírají o subendotelovou vrstvu tvořenou volným vazivem. Mezi tunica intima a tunica media lze pozorovat lamelu složenou převážně z elastinu.

  • T tunica media: jedná se o střední vrstvu stěny tepen. Je tvořena převážně nepruhovanou svalovou tkání.

  • Tunica adventitia: je nejzevnější vrstvou a navazuje na vazivo přítomné v orgánu, kterým tepna prochází. Tato vrstva je tvořena především elastickými vlákny a kolagenem.

Klasifikace tepen

Těla lze rozdělit podle průměru na elastické tepny, svalové tepny a arterioly. Podívejme se níže na hlavní charakteristiky jednotlivých z nich.

Podívejme se na klasifikaci tepen pomocí průměru cévy jako kritéria.
  • Velké elastické tepny

V této skupině máme jako příklad aortu a její větve. Jedná se o tepny velkého kalibru, které se vyznačují přítomností tuniky media s velkým množstvím elastinu, který jim dodává charakteristickou nažloutlou barvu. Přítomnost elastických lamel umožňuje rovnoměrnější průtok krve a snižuje kolísání tlaku během systoly a diastoly.

  • Tepny středního průměru neboli svalové tepny

Tyto tepny mají střední průměr a na rozdíl od velkých elastických tepen mají tuniku media tvořenou v podstatě svalovými buňkami. Jejich kontrakce umožňuje svalovým tepnám řídit průtok krve do orgánů.

  • Arterioly

Arterioly mají ve srovnání s velkými tepnami a svalovými tepnami malý průměr. Obvykle mají průměr menší než 0,5 mm.

Přečtěte si také: Aorta – největší a hlavní tepna v našem těle

Krevní tlak

Krevní tlak je tlak, kterým krev působí na stěny tepen. Nejvyšší je v okamžiku komorové systoly, tedy v okamžiku, kdy se komora stáhne, a nazývá se systolický tlak. V okamžiku diastoly, kdy jsou komory uvolněné, máme nižší krevní tlak, který se nazývá diastolický tlak.

U mladého dospělého člověka v klidu je běžné, že normální krevní tlak se pohybuje kolem 120 milimetrů rtuti při systole a 80 milimetrů rtuti při diastole, přičemž tento tlak se vyjadřuje jako 120/80 (12 krát 8).

Hypertenze neboli vysoký krevní tlak je situace, kdy jsou pozorovány vysoké hodnoty krevního tlaku. Podle ministerstva zdravotnictví k tomu dochází, když se maximální a minimální hodnoty tlaku rovnají nebo překračují 140/90 mmHg (nebo 14 na 9). Vysoký krevní tlak může být potenciálně nebezpečný a souvisí s problémy, jako je srdeční infarkt, mrtvice a selhání ledvin.

Zdravotní problémy způsobené poškozením tepen

Tepny jsou krevní cévy, které zajišťují dopravu krve do tkání a orgánů našeho těla. Některé situace, jako je snížení kalibru těchto cév, rozšíření tepen a dokonce jejich prasknutí, mohou způsobit vážné poškození našeho zdraví. Viz níže tři zdravotní problémy, které přímo souvisejí s tepnami.

Při ateroskleróze dochází ke zmenšení kalibru tepny.
  • Ateroskleróza neboli aterosklerotické onemocnění: problém, který postihuje tepny v těle a je charakterizován ukládáním tuku, vápníku a dalších prvků ve stěně těchto cév, přičemž vznikají pláty zvané ateromy. Toto ukládání probíhá pomalu a zpočátku nezpůsobuje žádné příznaky. S postupujícím onemocněním se však kalibr tepen snižuje, což znemožňuje přívod krve do části těla, která je touto tepnou zásobována. Příznaky aterosklerózy závisí na postižené tepně. Pokud postihne například srdeční tepny, může způsobit anginu pectoris (bolest na hrudi). Existuje několik rizikových faktorů pro vznik aterosklerózy, mezi něž patří vysoká hladina lipidů v krvi (dyslipidémie) a hypertenze.

  • Ateroskleróza aorty: jedná se o problém, který postihuje tepnu aortu a způsobuje její rozšíření. Se vznikem aneurysmatu aorty souvisí faktory jako stárnutí a kouření. Toto aneuryzma se může vyvinout, aniž by vyvolávalo příznaky, a často je diagnostikováno při běžných vyšetřeních. Jedná se o závažný problém, protože aneuryzma může prasknout, což způsobí pokles tlaku a hemoragický šok.

  • Mrtvice: K mrtvici dochází, když některá oblast mozku není dostatečně prokrvena. Tento problém může nastat v důsledku prasknutí tepny nebo dokonce jejího ucpání. Pokud dojde k ucpání tepny v encefalické oblasti, což brání průtoku krve, dochází k tzv. ischemické cévní mozkové příhodě. Při prasknutí tepny dochází k tzv. hemoragické mrtvici. Mravenčení v obličeji, změny řeči a vidění, poruchy rovnováhy, závratě, slabost a náhlá bolest hlavy jsou příznaky, které se mohou objevit v případě mrtvice. Rizikovými faktory pro vznik tohoto problému jsou hypertenze, vysoká hladina cholesterolu, kouření a vyšší věk.