Top 20 Greatest Female Rock Singers Of All Time

Nechceme vynechat dámy, a tak se v našem seriálu Top 20 vrhneme na 20 nejlepších rockových zpěvaček.

Stejně jako u ostatních je těžké určit, kde kategorie končí a začíná, a tak jsem seznam zúžil na umělce, kteří odpovídají klasickému pojetí toho, co znamená být rockovým zpěvákem.

Seznam byl sestaven především na základě vašich žádostí a návrhů, které někdy zahrnovaly i zpěvačky, jež by spadaly spíše do kategorie popu, takže si je schováme pro jiné video.

Na každého umělce se podíváme krátkým klipem z jednoho jeho vystoupení a na konci nezapomeňte zůstat u čestných zmínek. Chtěli jsme na seznam zařadit Stevie Nicks, ale její video bylo bohužel zablokováno.

V každém případě chci vědět, kdo podle vás na seznam patří, takže se určitě podělte o svůj názor!

Ken Tamplin Vocal Academy – Where The PROOF Is In The Singing!

Tady jsou některá zajímavá fakta o zpěvácích v tomto videu:

FLOOR JANSEN

Jako dítě chtěla být bioložkou; shodou okolností hrála postavu „Bioložky“ na albu Ayreon The Source. Vedle zpěvu, psaní a vystupování se Floor věnovala kariéře učitelky. V roce 1999 začala Jansen studovat hudbu na Nizozemské rockové akademii a o tři roky později nastoupila na konzervatoř v Tilburgu. Studovala hudební divadlo a rok operu. Později začala vyučovat hraní ve vlastním kurzu nazvaném Wanna be a Star?!“

V patnácti letech se připojila k After Forever she a o pouhé tři roky později nahráli své první album. Ve skupině Nightwish nahradila zpěvačku Anette Olson a měla pouhých 48 hodin na to, aby se naučila celý setlist.

JANIS JOPLIN

Frontman skupiny Doors Jim Morrison byl na Joplinovou fyzicky vysazený poté, co mu rozbila o hlavu láhev Southern Comfort a omráčila ho. Morrisonovi se fyzická konfrontace a její násilnický postoj líbily a zdálo se, že je zamilovaný. Den po tomto podivném setkání během zkoušek požádal producenta Paula Rothchilda o její telefonní číslo. Joplinová neměla v úmyslu se s Morrisonem znovu sejít a jak se ukázalo, nikdy se tak nestalo. Morrison měl údajně zlomené srdce

Poslední nahrávky, které Joplinová dokončila, byly Mercedes-Benz‘ a přání k narozeninám pro Johna Lennona. Dne 1. října 1970 nahrála Joplinová pro bývalého Beatla starou kovbojskou melodii Dale Evansové ‚Happy Trails‘, což je trochu strašidelné vzhledem k tomu, že text zní: „Happy rails to you, ‚till we meet again.“ (Šťastné koleje, než se znovu setkáme). Melodie se jmenovala „Happy Birthday, John (Happy Trails)“ a vyšla na boxu Janis v roce 1993. Lennon řekl moderátorovi talk show Dicku Cavettovi, že její nahraný pozdrav dorazil k němu domů po jejím odchodu.

Joplinová byla silná pijanka a Southern Comfort byl její oblíbený nápoj. Tato whiskey se stala takovým synonymem pro zpěvačku a ona zvýšila prodej této společnosti natolik, že se jí podařilo dosáhnout toho, že jí jako poděkování věnovali rysí kožich.

STEVIE NICKS

Přestože moudrost v písni „Landslide“, která se zabývá pocity stárnutí, působí dost dospěle, Nicks byla v době, kdy ji napsala, dost mladá. Časopisu Rolling Stone řekla, že jí bylo pouhých 27 let, když ji napsala.

V roce 1998 byla Nicks jako členka skupiny Fleetwood Mac uvedena do Rockové &rollové síně slávy. V roce 2019 byla do ní opět uvedena jako sólová umělkyně. Nicks se tak stala první ženou, která kdy byla uvedena do Síně slávy jako členka skupiny i za vlastní sólovou kariéru.

Ze všech důvodů, kvůli kterým mohla být Nicks v průběhu let vykázána ze země, by vás zpěv pravděpodobně nenapadl. V roce 1986 odletěla do Austrálie jen proto, aby se svezla s kamarády Tomem Pettym a Bobem Dylanem, kteří tam jeli turné. Během jedné zastávky turné však rockeři pozvali Nicksovou na pódium během jedné písně a ona jim samozřejmě vyhověla. Tímto improvizovaným vystoupením porušila podmínky svého turistického víza a australské úřady jí sdělily, že pokud to zopakuje, už ji do země nikdy nepustí.

LINDA RONSTADT

Ronstadt se podílela na více než 120 albech a také prodala více než 100 milionů desek. To upevňuje její pozici jedné z nejprodávanějších umělkyň všech dob.

Předtím, než se prosadila, koncertovala Ronstadtová s opravdu velkými jmény. Koncertovala se skupinami Doors, Neil Young a Jackson Browne.

Ronstadtová je často označována za první dámu rocku a královnu rocku a jako jedna z nejvýdělečnějších koncertních umělců 70. let minulého století vytvořila řadu rekordů. Díky tomu byla zvolena nejlepší popovou zpěvačkou 70. let. Do konce roku 1978 byla Ronstadtová známá jako nejlépe placená žena v rock and rollu a jen v roce 1978 vydělala více než 12 milionů dolarů. Dnes se toto číslo rovná 43 milionům dolarů za jediný rok.

Ronstadtová prorazila nevídanou cestu, když v roce 1969 vydala album Hand Sown … Home Grown. Album je označováno za vůbec první alternativní country desku, kterou nahrála ženská umělkyně.

JOAN JETT

Joan o svém otci řekla: „Nesnášel rock &roll, ale snášel ho. Nepřišel na mě, aby mi v tom zabránil. Ztráta rodičů byla velká a myslím, že se to promítlo do hudby v písničkách jako ‚Fragile‘, která je o tom, že život je křehký, láska je křehká, jak snadné je zlomit srdce.“

Joan Jett & The Blackhearts byli ve své zemi větší než Scorpions.

„Byli naštvaní, protože oni byli německá kapela a my jsme byli v Německu větší než oni a oni měli opravdu těžké ego, aby se s tím vyrovnali. Ale většinou to lidi berou opravdu, ale opravdu v pohodě.“ – Jett

O hraní pro vojáky v Afghánistánu řekla:

„No, myslím, že už jen to, že můžu být na takovém místě, jako je Afghánistán, a vidět, jaké to je – chci říct, že je neskutečné být tady. Jedna věc je vidět to ve zprávách, ale skutečně tady být a zažít to… Myslím, že někdy je to něco, co by spousta Američanů měla vidět, protože pak jsou schopni být mnohem vděčnější za to, kde v Americe žijí, protože máme tak úžasnou, nádhernou zemi, a myslím, že si to lidé mnohokrát ne vždycky uvědomují.“ – Jett
Přibližně 500 koaličních vojáků (asi 5-7 tisíc vojáků), převážně amerických, bylo na koncertě na velitelství americké armády v rámci „Operace Trvalá svoboda“ (OEF), když Jett rozproudila jejich duše v černých botách, maskáčových kalhotách a síťovaném topu.

PAT BENATAR

Byla objevena na amatérském večeru

Při vystoupení v komediálním klubu v New Yorku ji v roce 1977 objevil Terry Ellis ze společnosti Chrysalis Records. To byl v podstatě její velký průlom k jakékoliv hvězdné kariéře (I když její matka Millie byla vystudovaná operní pěvkyně stejně jako Pat Benatar. Millie vštípila svůj talent Pat, která pak odešla studovat hudbu na Julliard v New Yorku). Předtím se Pat v roce 1972 provdala za svého přítele ze střední školy Dennise Benatara. Pár se přestěhoval do Virginie, kde Dennis sloužil v armádě, a Pat nějakou dobu pracovala jako bankovní úřednice. Po prvním manželství přijala příjmení „Benatar“ a to jí opravdu přirostlo k srdci. Původně se však narodila se jménem Patricia Andrzejewski.

Jeden z jejích nejpopulárnějších singlů, „Love is a Battlefield“, měl vůbec první videoklip s dialogy. Byl to vůbec první videoklip, do kterého byla začleněna skutečná mluvená slova.

LITA FORD

V roce 1975, když bylo Fordové 16 let, ji nahrávací impresário Kim Fowley angažoval do ženské rockové skupiny Runaways, kterou právě sestavoval. Skupina brzy získala nahrávací smlouvu a v roce 1976 vydala své první album. Kapela si získala značnou pozornost médií a The Runaways se stala úspěšnou nahrávací a koncertní skupinou v době svého největšího rozkvětu na konci 70. let. Fordova hra na sólovou kytaru se stala nedílnou součástí zvuku kapely až do jejího definitivního rozpadu v dubnu 1979.
V roce 1977 propukly v Runaways vnitřní konflikty, v té době se již rozešli s producentem Fowleym, zpěvačkou Cherie Currie a baskytaristkou Jackie Fox. Zpěvačka a kytaristka Joan Jett chtěla, aby se kapela posunula k punkrockovému zvuku více ovlivněnému Ramones, zatímco Ford a bubeník Sandy West chtěli pokračovat v hraní hardrockově orientovaných písní, kterými se kapela proslavila. Protože ani jedna z frakcí nebyla ochotna přistoupit na kompromis, skupina se nakonec v dubnu 1979 rozpadla.

V rozhovoru s Litou Fordovou vysvětlila, že navzdory působení ve skupině The Runaways měla skvělý domácí život a že byla uprchlíkem jen podle názvu kapely. „Myslím, že jsem byla jediná holka v The Runaways, která měla pevnou rodinu,“ řekla. „Ostatní holky v The Runaways měly rodiny rozvedené nebo třeba jeden rodič zemřel a druhý se znovu oženil. Moji rodiče byli jediní, kteří byli doslova dokud nás smrt nerozdělí.“

TINA TURNER

Když jí bylo 17 let, vzala mikrofon z rukou Ika Turnera a v klubu vytřela davům zrak, když začala zpívat. Ike Turner byl jejím drsným hlasem ohromen.

Téměř dva roky po rozvodu dostávala potravinové lístky, žila u přátel a hrála v malých klubech, aby splatila dluhy, a její sólová kariéra začala až v roce 1983, kdy vydala hit „Let’s Stay Together“.

Za svou kariéru trvající pět desetiletí je Tina držitelkou Guinnessova rekordu v prodeji více vstupenek na koncerty než kterýkoli jiný sólový interpret v historii a do dnešního dne prodala po celém světě více než 200 milionů alb a singlů, což z ní činí jednu z nejprodávanějších umělkyň v historii hudby.

GRACE SLICK

Grace Slick údajně napsala píseň „White Rabbit“ za hodinu.

Grace je zpěvačkou některých často hraných hudebních kraťasů Sezamové ulice, Jazzy Spies, které obsahovaly frenetický hudební podkres, zatímco zpěvačka opakovaně intonovala konkrétní zvýrazněnou číslici.

Její tehdejší manžel Jerry Slick tyto segmenty skutečně produkoval.

Po porodu svého jediného dítěte China Kantnera dala Grace vzniknout městské legendě, když sarkasticky řekla zdravotní sestře, že má v úmyslu pojmenovat dítě „bůh“. Zdravotní sestra vzala Grace vážně, aniž by pochopila, že jde o vtip.

CHRISSIE HYNDE

Hynde strávila mládí návštěvou koncertů v Clevelandu v Ohiu a hraním v garážových kapelách. Její kariéra rytmické kytaristky začala, když v 16 letech vzala do ruky barytonové ukulele. Začala psát písně a cvičila se ve zpěvu hlasitým zpěvem ve skříni.

V touze stát se součástí rostoucí londýnské punkové scény se tam v roce 1973 přestěhovala a při snaze proniknout do hudební branže brala i nadále málo placená zaměstnání (například uklízela dům Keitha Richardse). V polovině 70. let Hynde pendlovala mezi Anglií, Spojenými státy a Francií, vystupovala s různými kapelami a setkávala se s takovými punkovými idoly, jako byli Johnny Rotten a Sid Vicious ze Sex Pistols nebo Mick Jones z The Clash.

V roce 1978 dostala Hynde příležitost stát v čele vlastní skupiny. Založila skupinu The Pretenders, pojmenovanou podle písně skupiny The Platters. V roce 1980 vydali debutové album s vlastním názvem, které se setkalo s obrovským ohlasem kritiky. Začátek osmdesátých let se však pro kapelu ukázal jako bouřlivý. Jejich rychlé následné album Pretenders II (1981) nedosáhlo síly ani popularity debutového alba. Kromě komerční ztráty vyústily vnitřní rozpory a zneužívání drog v propuštění Farndona z kapely. V letech 1982 a 1983 pak Honeyman-Scott a Farndon zemřeli na předávkování drogami. Hyndeovi se podařilo udržet situaci pohromadě s příchodem dvou nových členů a The Pretenders vydali v roce 1984 třetí album Learning to Crawl. Název alba odkazoval jak na boje nově vzniklé skupiny The Pretenders, tak na Hyndeovu malou dceru Natalii Rae (jejímž otcem byl Ray Davies z Kinks).

Annie Lennox

Annie Lennox si díky svému komerčnímu úspěchu od počátku 80. let vysloužila označení „nejúspěšnější britská umělkyně v historii britské hudby“.

Její první skupina „The Tourists“ dosáhla mezinárodního úspěchu s coververzí písně „I Only Want To Be With You“ od Dusty Springfield, která si vedla obzvláště dobře v Austrálii, kde se umístila na šestém místě. Na cestě do Sydney se však věci trochu zvrtly a museli přistát ve Wagga Wagga. „Ach jo, je to tak absurdní a abstraktní, jak to zní, ale víte, tam to tak nějak všechno začalo,“ řekla Annie Lennox v rozhovoru pro Sydney Morning Herald. „Ten příběh je svým způsobem trochu smutný, ale bylo to šílené… v Sydney byla stávka a my jsme nemohli přistát, takže museli všechny cestující odvézt a ubytovat na pár dní v hotelech, než stávka skončí.“
„No,“ pokračuje Lennoxová, „hlavní autor písní kapely Peet Coombes, aniž bych to věděla, byl závislý na heroinu, a když tam byl, několik dní solidně pil a bylo to natvrdo. Každopádně ta velká věc se stupňovala a my jsme měli takový moment, kdy to všechno vyšlo najevo.“ Opuštěni svým skladatelem začali Stewart a Lennox experimentovat na malém syntezátoru ve své ložnici a semínko Eurythmics bylo zaseto.

DEBBIE HARRY

Debbie pracovala v různých zaměstnáních, mimo jiné jako sekretářka, go-go tanečnice a zajíček Playboye, než prorazila v hudebním průmyslu.

Harryho postava, kombinující chladnou sexualitu s pouličním stylem, se natolik spojila s názvem skupiny, že mnozí uvěřili, že „Blondie“ je zpěvákovo jméno. Rozdíl mezi jednotlivcem Harrym a skupinou Blondie zdůraznila skupina v roce 1979 kampaní s knoflíky „Blondie je skupina“.

Někdy je považována za první rapperku, která se ve Spojených státech dostala na první místo hitparády díky skladbě „Rapture“.

ALANIS MORRISETTE

Alanis byla v dětství herečkou. V deseti letech účinkovala v pořadu stanice Nickelodeon To v televizi nedokážeš a o rok později se objevila ve filmu s Mattem LeBlancem v roli svého přítele. V roce 1992 se přestěhovala do Los Angeles, kde se objevila v televizním sitcomu Just One Of The Girls.

Skládat písničky začala už v deseti letech. V roce 1991, kdy jí bylo 16 let, vyšlo její první album Alanis, které o rok později následovalo album Now Is the Time. Na obou albech je spoluautorkou všech písní (většinou se svým producentem Lesliem Howem) a v Kanadě se dobře prodávala. Jednalo se o tanečně-popové písně, které se výrazně lišily od jejího průlomového alba Jagged Little Pill vydaného v roce 1995. V roce 1990 předskakovala Vanille Ice na jeho turné. Její turné v roce 1999 sponzorovala společnost MP3.com. V rámci dohody obdržela akcie společnosti, které měly milionovou hodnotu, než o rok později splaskla internetová bublina. Než firma zkrachovala, prodala akcie v hodnotě 1,5 milionu dolarů. V Kanadě byla teenagerovskou hvězdou odpovídající Debbie Gibsonové nebo Tiffany v USA. V roce 1992 získala cenu Juno (kanadská Grammy) za nejslibnější zpěvačku.

Alanis byla v roce 1994 přepadena. Lupič jí sebral peníze, ale nechal jí tašku s většinou písní Jagged Little Pill. Vyjádřila se, že kdyby jí tašku sebral, nebyla by schopna si písně z paměti vybavit.

Je sedminásobnou držitelkou ceny Grammy. Ve svých 21 letech je nejmladší umělkyní, která kdy získala cenu Grammy v kategorii „Album roku“.

GRACE POTTER

Grace Potter se snažila prosadit jako folková zpěvačka, než potkala zbytek své kapely. Když se seznámila s bubeníkem Matthewem Burrem, vystupovala ve studentském podniku The Java Barn na Univerzitě svatého Vavřince. Oba měli společné vlivy, například Jamese Browna a The Band, a okamžitě si padli do oka.

Brzy se k nim přidal kytarista Scott Tournet a členové kapely, kteří si říkali Grace Potter & the Nocturnals – díky svým nočním cvičebním návykům – začali vážně uvažovat o tom, že by se hudbě věnovali profesionálně. Když Burr v roce 2003 odmaturoval, rozhodli se přestěhovat zpět do Vermontu na pozemek, který vlastnili Potterovi rodiče, a věnovat se naplno svému řemeslu, přičemž Bearda (který se rozhodl zůstat na škole) nahradil Bryan Dondero.

V roce 2004 vydali vlastním nákladem svůj debut Original Soul, který se setkal s pozitivním ohlasem a přirovnáním k umělcům jako Norah Jones a raná Bonnie Raitt. To zase přineslo nabídky od velkých vydavatelství, ale kapela si raději budovala fanouškovskou základnu neustálým koncertováním a vystupováním na festivalech.

Zvěsti o jejich elektrických vystoupeních se rozšířily a krátce poté, co v roce 2005 vyšlo jejich druhé album Nothing But the Water – rovněž vydané vlastním nákladem -, podepsali Grace Potter & the Nocturnals smlouvu s Hollywood Records, Jejich třetí dlouhohrající album This Is Somewhere se dostalo na pulty obchodů po celé zemi v srpnu 2007.

V letech 2008 a 2009 hráli Grace Potter and the Nocturnals na nesmírně populárním turné Jam Cruise. Na této akci hrají desítky kapel na výletní lodi, zatímco se loď zastavuje v oblíbených slunečních destinacích, jako je Mexiko, Honduras a Belize. Každá Jam Cruise byla od svého vzniku v roce 2004 vyprodaná, což kapele pomohlo zajistit si větší publikum.

V roce 2010 se Grace Potter & the Nocturnals dočkala vydání; Hollywood vytáhl všechny trumfy, aby kapela prorazila na mezinárodní scéně. Během následujícího roku a půl nepřetržitě koncertovali, vydali čtyřpísňové vánoční EP, živé album ve Velké Británii a pouze digitální set ke stažení nahraný živě ve Fillmore.

HAYLEY WILLIAMS

Atlantic Records podepsali smlouvu se čtrnáctiletou Williamsovou v roce 2003 s nadějí, že z ní udělají popovou hvězdu. Williamsová však odolávala a díky její vášni pro vystupování s alternativní rockovou hudbou s kapelou za zády nakonec vydavatelství souhlasilo a dělalo věci podle ní. Pro kapelu byl sestaven manažerský tým, jehož členem byl i bývalý manažer Creed Jeff Hanson

Basista Davis se nechal slyšet, že si zpočátku nebyl jistý potenciálem kapely, protože bubeníkovi bylo teprve 12 let. Sám k tomu řekl: ,,Vždycky jsem si myslel, že je to tak: „Měl jsem velmi, velmi, velmi malou důvěru ve všechny členy kapely kvůli jejich věku. Vzpomínám si, že jsem si říkal: ‚Tohle nebude fungovat, protože ten kluk je příliš mladý‘, ale ten první den zkoušení byl úžasný. Věděl jsem, že máme něco za lubem.“ Davis měl zřejmě pravdu, protože kapela získala v roce 2008 nominaci na cenu Grammy v kategorii „Nejlepší nový umělec“, jen těsně prohrála s Amy Winehouse.

Název „Paramore“ vznikl z dívčího jména matky jednoho z členů kapely, přičemž hláska „paramour“ znamená „tajný milenec“….

Josh Farro hovořil o tom, že křesťanská víra kapely ovlivňuje jejich hudbu. Řekl k tomu následující: „Naše víra je pro nás velmi důležitá. V naší hudbě se to samozřejmě projeví, protože pokud někdo něčemu věří, pak se jeho pohled na svět projeví ve všem, co dělá. Ale nejsme tu proto, abychom kázali dětem, jsme tu proto, že milujeme hudbu.“