Toto je jeden z nejmenších starověkých ptáků, který žil po boku obřích dinosaurů

Přibližně před 127 miliony let žili drobní ptáci velikosti lučních koníků po boku největších živočichů, kteří kdy chodili po Zemi, včetně dlouhokrkých sauropodů, zjistila nová studie.

Když bylo toto necelé 2 palce (5 cm) dlouhé mládě naživu, vážilo pouhých 0,3 unce (8,5 gramu) – tedy asi jako pětina golfového míčku. To z něj podle vědců činí jednoho z nejmenších zaznamenaných ptáků z doby dinosaurů.

Téměř celá zkamenělá kostra malého ptáčka se zachovala, což z něj činí paleontologický poklad, který umožňuje nahlédnout do toho, jak tato ptačí skupina -Enantiornithes, dnes již vyhynulá podtřída ptáků, kteří měli tendenci mít na křídlech zuby a drápovité prsty – po vylíhnutí z vajec rostla.

Stále není jasné, zda se jedná o nově objevený druh, nebo zda patří k již dříve identifikovaným druhům, jako je Concornis lacustris nebo Iberomesornis romerali, což jsou další enantiornitové nalezení na stejné lokalitě, fosilním nalezišti Las Hoyas ve středním Španělsku, uvedli vědci.

Ale to, že pták nemá jméno, nezabránilo vědcům v jeho studiu. Členové týmu použili synchrotronové záření k zobrazení drobného exempláře na submikronové úrovni, uvedli. (Mikron neboli mikrometr je jedna miliontina metru. Pro srovnání, pramen lidského vlasu má průměr asi 50 až 100 mikrometrů.“

„Nové technologie nabízejí paleontologům nebývalé možnosti zkoumání provokativních fosilií,“ uvedl ve svém prohlášení vedoucí výzkumník studie Fabian Knoll, paleontolog z Interdisciplinárního centra pro starověký život při Manchesterské univerzitě a paleontologického muzea ARAID-Dinopolis ve Španělsku.

Analýza odhalila, že drobný pták zahynul krátce po vylíhnutí z vejce. Kromě toho se hrudní kost (kost hrudního koše) mláděte ještě nevyvinula v tvrdou, pevnou kost a byla stále tvořena převážně chrupavkou, zjistili vědci. To znamená, že mládě z období křídy v době své smrti pravděpodobně neumělo létat, uvedli.

Navíc se vzorce osifikace (zpevnění kostí) u tohoto ptáka značně liší od vzorců u jiných mladých enantiornitinních ptáků objevených v průběhu let, což naznačuje, že vývojové strategie těchto dávných ptáků byly rozmanitější, než se dosud předpokládalo, uvedli vědci.

Ačkoli tento nově objevený pták pravděpodobně nemohl létat, nebyl nutně závislý na potravě a péči svých rodičů, uvedli vědci. Zatímco některá moderní mláďata jsou „altriciální“, což znamená, že potřebují pomoc svých rodičů, jiná, stejně jako toto kuře, jsou „prekociální“ neboli převážně nezávislá.

Tento drobný pták nebyl zdaleka jediným opeřeným tvorem, který se proháněl před 120 miliony let. Fosilní pozůstatky ukazují, že zhruba v této době vykašlal vodní pták první zaznamenanou ptačí peřinu. Kromě toho vědci našli také zkamenělé tyčinky a čípky v ptačím oku z doby před asi 120 miliony let, což naznačuje, že přinejmenším někteří dávní ptáci možná viděli barevně, uvedl již dříve server Live Science.

Nová studie o drobném ptákovi, který je nyní umístěn v Paleontologickém muzeu Kastilie-La Mancha ve španělské Cuence, byla dnes (5. března) zveřejněna online v časopise Nature Communications.

Původní článek na Live Science.

.