Trvalý dopad: Annette Walkerová vede Město naděje v Orange County
Oficiální titul Annette Walkerové je prezidentka Města naděje Orange County, ale „architektka řešení“ funguje také. Tak znělo hodnocení testu, který absolvovala po přijetí do funkce v květnu 2018, a je to přesný popis její role:
Po otevření zařízení v Newport Beach na začátku tohoto roku se Walkerová soustředí na komplexní onkologický kampus o rozloze 11 akrů, který má být otevřen ve FivePoint Gateway v Irvine v roce 2021 a jehož hodnota činí 1 miliardu dolarů. Obyvatelka Coto de Caza, která byla v roce 2019 zařazena na seznam 100 nejvlivnějších lidí ve zdravotnictví časopisu Modern Healthcare, hovoří o své nejnovější kapitole.
Proč jste řekla ano práci v City of Hope?
Pracovala jsem pro Providence St. Joseph Health, a i když jsem sídlila v Irvine, bylo třeba hodně cestovat, protože tato organizace je tak velká, má 51 nemocnic v sedmi státech. Uvažoval jsem o tom, co s tím chci dělat – zdráhám se říct poslední velký posun v mé kariéře, ale je to jednoznačně významné období s kumulací všech mých zkušeností. Co jsem chtěl dělat se vším, co jsem se naučil? Když jsem pochopil, jak jedinečnou organizací Město naděje je a co by mohlo znamenat pro Orange County, kdyby se sem přeneslo, proto jsem řekl ano. Tohle místo je mým domovem už 40 let a byla to šance udělat něco, co by mělo trvalý dopad na mou komunitu.
Co děláte jako prezident City of Hope Orange County?
Spadá to do několika kategorií. Zejména prvních šest měsíců jsem strávil hodně času setkáváním s lidmi: s vedoucími představiteli komunity, lékařskou komunitou, cílovými skupinami pacientů a filantropy. Takže kromě plánování, které probíhalo, bylo obrovské množství času stráveného nasloucháním, abychom vytvořili vizi nejen toho, čím bychom měli být, ale i toho, jak bychom měli do komunity vstoupit. A jakmile tu budeme, jaké budou naše povinnosti? Od začátku jsme chtěli, aby lidé pochopili, že Město naděje chce být dobrým sousedem, a to myslím vážně. Chceme spolupracovat s každým v této komunitě, kdo chce porazit rakovinu.
Něco obzvlášť zapamatovatelného z vašeho poslechového turné?Nejvíce mě zarazilo to, co jsem nečekal, a to množství lidí, kteří mi děkovali za to, že jsem tuto práci přijal. Většinou to byli bývalí pacienti, kteří žijí v Orange County, kteří se vydali na tu cestu do Duarte a byli tak vděční za péči, kterou dostali od Města naděje. Stále si však velmi dobře uvědomovali, jak těžké je pro jejich rodinu dojíždět odsud tam. Lidé mě zastavovali a říkali: „Chci vám poděkovat, že jste vzal tuhle práci, protože City of Hope se postaralo o mou maminku. Odvedli tak skvělou práci a já jsem tak ráda, že bude tady v Orange County“. Nějakou verzi tohoto příběhu mi říkali znovu a znovu. Je to pokorné a inspirující. Jako bych přijala odpovědnost těžší, než jsem možná původně chápala, a cítím tíhu této odpovědnosti vůči minulým, současným i budoucím pacientům.“
Na čem nyní pracujete pro areál v Great Parku?
Dokončujeme poslední detaily onkologického centra před výstavbou a pak budeme pilně pracovat na budování programových prvků, které tam musí být, až areál otevřeme. Takže je to docela složité. Také nabíráme zdravotnický personál a zaměstnance fakulty. Někteří z nich možná přijdou z Duarte, ale my jsme měli velkou pozornost na národní úrovni. Ani nevíte, kolik životopisů mi chodí nevyžádaných; lidé jsou nadšeni prací v City of Hope, ale také lokalitou. Jsem velmi zapojen do plánování, obchodních vztahů, získávání finančních prostředků a náboru. Je to startup, takže dělám všechno.“
Jak ovlivnil COVID-19 plány?
Přezkoumáváme náš časový plán, abychom vyhodnotili dopad COVID-19 a podobných faktorů na stavební průmysl a další partnery. Pro nás je to plná rychlost při plnění slibu, který jsme dali Orange County.
Jaký je vzkaz pro pacienty v reakci na tuto krizi?Rakovina se kvůli COVID-19 nezastaví a my také ne. Město naděje pokračuje v našem poslání poskytovat život zachraňující léčbu a zároveň dělat vše pro to, aby naši pacienti a zaměstnanci byli v bezpečí. Pokud máte rakovinu, komplexní onkologické centrum označené NCI, jako je City of Hope, vám pomůže zajistit nepřetržitou péči v bezpečném prostředí. Jakkoli musíme být v tomto období všichni opatrní, je důležité, aby pacienti neodkládali nezbytnou péči a léčbu. Nikdo z nás by neměl odkládat pravidelná vyšetření nebo důležité prohlídky.
V tuto chvíli byste mohli usnout na vavřínech. Jak vám to vyhovuje?“
Když se ohlédnu za svou kariérou, nejraději jsem dělal věci, kdy jsem se nemusel řídit scénářem. Strategie je moje parketa a tomu jsem věnoval většinu své kariéry. Moje děti se mě ptaly: „Co je to stratég?“. Vysvětlil jsem jim, že stratég je člověk, který se stará o budoucnost organizace. Takže mým úkolem zde je vytvořit budoucnost Města naděje v Orange County – začít od základů a získat lidi, kteří se na tom chtějí podílet. To pro mě bylo velmi důležité. Opět bylo důležité místo. Nemůžu říct, že kdyby to bylo v Arizoně, tak by mě to zajímalo.
Co vás na O.C. přitahuje?
Orange County je skvělé místo nejen pro kariéru, ale i pro založení rodiny. Je to krásné místo k životu, a čím jsem starší, tím víc si toho vážím. Je to také úžasná komunita. Celou svou kariéru jsem strávil ve zdravotnictví a ve zprávách slyšíte, jak je zdravotnictví v háji. Je na tom něco pravdy, ale jsou i věci, které jsou na zdravotnictví opravdu dobré. Ale kdybychom chtěli zdravotní péči zlepšit, kde by to bylo možné? Orange County je jednou z těchto komunit, protože jsme dost velcí na to, aby na nás záleželo. Takže kdybychom dokázali, že se tu dá něco udělat, lidé by uvěřili, že je to důvěryhodné. Ale jsme dost malí na to, aby na zapojení do komunity záleželo. Lidem na tom záleží.
S manželem Chuckem jste vychovali šest dětí a jste zastánkyní rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Co to pro vás znamená?“ „Je to moudrost vědět, že když na něčem opravdu záleží, jste na jednom místě, na rozdíl od jiného místa. Když máte ve čtvrtek důležitou schůzku a pak má vaše dítě ten den školní akci, jak se rozhodnete? Vzpomenete si příští týden na tu schůzku? Nebo když na školní akci nepůjdete, nikdy se nezapomene, že tam máma nebyla? Teď samozřejmě nemůžete jít na každou školní akci, ale jsou takové, které si prostě nemůžete nechat ujít. A za to se nemusíš nijak omlouvat.
Jak obnovuješ rovnováhu?
Ráda chodím pěšky, zejména po stezkách v kaňonech. Je to čas k zamyšlení a pro vedoucího je to myslím obzvlášť důležité. Pokud spěcháte od jedné věci k druhé, stále reagujete. Nevytváříte prostředí, které by usnadňovalo ostatním lidem jejich práci; musíte vytvořit prostředí, ve kterém se jim bude dařit.
Ještě nějaká rada pro vedoucí pracovníky?
Je hezké vidět, jak rostou budovy a podobně, ale skutečnou radost přinášejí lidé. Používám větu „Milujte své lidi“. Když lidé vědí, že vám na nich upřímně záleží a leží vám na srdci jejich zájmy, je to skutečná hodnota a odměna vedení. Tento druh sponzorství, na rozdíl od mentorství, je důležitým prvkem vedení – ten, s kým pracujete, by měl být lepší, protože byl s vámi. Pokud jste tedy sponzorem, dbejte na to, abyste u každého člověka pochopili, jak to vypadá. Pro některé lidi je to získání dovedností v určité oblasti. Pro jiné lidi je to získání titulu. Sponzor ví, co jsou tyto věci, a aktivně se zasazuje o jejich uskutečnění. To je něco jiného než mentor. Mentor může říct: „Tohle je opravdu dobrá rada, chci, abys udělal tohle.“ Mentor může říct: „Tohle je opravdu dobrá rada. Ale je rozdíl, když řeknu: „Tohle by bylo opravdu dobré pro tvou kariéru,“ ale pak aktivně hledám příležitosti, abych se ujistil, že toho dosáhneš a že dostaneš šanci. Projekty bez lidí by nebyly uspokojivé. Alespoň pro mě by nebyly.
Jak si udržujete organizaci?
Jsem ve fázi učení, protože v této funkci mám větší rozmanitost povinností než dříve. Učím se, jak si rozvrhnout čas. Pátky si nechávám volné, abych popadl dech a zamyslel se nad uplynulým a nadcházejícím týdnem (nad velkými věcmi, které jsem udělal, a nad velkými věcmi, které je třeba udělat), a abych oslovil lidi, se kterými jsem se chtěl spojit, buď telefonicky, nebo jim napsal vzkaz. V podstatě svázat volné konce, vyčistit si hlavu a zorganizovat se před koncem týdne, abych si mohla užít víkend.
A ještě si musíte udělat čas na rodinu a svých 12 vnoučat.
Čas na babičky byl dalším důvodem, proč jsem tuto práci vzala. Cestování z vás vysává energii a já jsem dost stará na to, abych energii potřebovala. Spotřebovávat ji v letadle není způsob, jakým ji chci trávit. Lidé se mě neustále ptají: „Jak jsi proboha dokázala udělat takovou kariéru a mít takovou rodinu?“ Nevím, co si o tom myslím. A já nejprve říkám, že mám úžasného manžela, který byl partnerským rodičem. Vrátila jsem se k magisterskému studiu, když mi bylo 40 let a měla jsem čtyři děti, a pak jsem uprostřed toho otěhotněla, a on mě vždycky povzbuzoval. Ale opravdu věřím, že Bůh nám všem chce tolik požehnat, jen když budeme mít odvahu to přijmout a říct: „Dobře, ano, udělám to.“ A to se mi líbí. Moje víra je pro mě velmi důležitá, ta pevná víra, že když dělám to, co věřím, že Bůh chce, abych dělal, budu v pořádku. Takže kdykoli dělám nějaké velké rozhodnutí, modlím se o něm. A v míře, v jaké slyším (Boží vedení pro mě), podle toho jednám.