University of Southern California
Shulman řídil a hrál širokou škálu violoncellové literatury mimo jiné s Philharmonia Orchestra, Academy of St. Martin-in-the-Fields, City of Birmingham Symphony Orchestra, Royal Liverpool Philharmonic Orchestra, Los Angeles Philharmonic Orchestra, Utah Symphony, Singapore Symphony a Los Angeles Chamber Orchestra. Vystupoval v tak významných sálech, jako je amsterdamský Concertgebouw, Berlínská filharmonie, Vídeňský hudební spolek, londýnská Wigmore Hall, Buckinghamský palác, Royal Festival Hall, Královský palác ve Stockholmu a Hollywood Bowl.
Shulman studoval hru na violoncello a kompozici na Královské akademii a Royal College of Music v Londýně a později se stal prvním britským laureátem Piatigorsky Artist Award, ocenění udělovaného New England Conservatory v Bostonu. Riccardo Muti ho jmenoval prvním předsedou londýnského orchestru Philharmonia a od té doby vystupoval jako sólista mimo jiné se sirem Simonem Rattlem, Giuseppem Sinopolim, Semjonem Byčkovem, Franzem Welserem-Möstem a Esou-Pekkou Salonenem. Jako člen Brittenova kvarteta natočil více než 25 CD, přičemž pro Virgin Classics provedl Vivaldiho violoncellové koncerty, pro EMI Janáčkovu Pohadku a ve světové premiéře nahrál violoncellové skladby Fredericka Deliuse.
Shulman se věnuje také dirigentské činnosti, vedl vystoupení s Haydnovým komorním orchestrem, Britten-Pears Orchestra, Royal College of Music Symphony Orchestra, RCM Chamber Orchestra a Los Angeles Chamber Orchestra. Z křesla sólového violoncella řídil Academy of St. Martin-in-the-Fields, Los Angeles Chamber Orchestra a London Chamber Orchestra při koncertních vystoupeních. Dirigoval také opery, včetně Mozartovy Figarovy svatby a Cosi fan tutte, v nových inscenacích v Královském divadle v Bristolu.
Působil několik let jako první violoncellista Losangeleské filharmonie, hrál komorní hudbu s takovými osobnostmi, jako jsou Imogen Cooper, Jean Yves Thibaudet, John Ogden, Jeffrey Kahane, Stephen Hough, Vladimir Ashkenazy, Lynn Harrell, Cho-Liang Lin a mnoho dalších, a violoncellové koncerty pro něj napsali Christopher Stone, Nathaniel Levisay a Maria Newman. Jeho kariéra má mnoho rozměrů, včetně rozsáhlé práce v oblasti televizní a filmové hudby, sahající až po koncerty po boku slavného německého rockově-klasického kytaristy Uliho Jona Rotha a jeho sólovou účast na nahrávce písně Svíčka ve větru sira Eltona Johna, která je poctou princezně Dianě a v závorce nejprodávanějším „singlem“ všech dob.