Všechno nejlepší ke 100. narozeninám, Alane Turingu
Sté výročí narození Alana Turinga, které připadá na 23. června, je příležitostí k ohlédnutí za oslnivým životem a tragickým koncem průkopníka počítačové vědy – Brita, který se zasloužil o rozluštění německého kódu Enigma a zvrátil průběh druhé světové války, ale který spáchal sebevraždu poté, co byl ponížen společností, jež považovala homosexualitu za zločin.
Turing přišel s konceptem „univerzálního stroje“ již v roce 1936 a připravil tak půdu pro snahu o vytvoření umělé inteligence. Je to hledání staré jako Ovidiovy Metamorfózy a nové jako Watson od IBM. Jeho vize počítače tak znalého a zběhlého ve způsobech života společnosti, že by ho lidé považovali také za člověka, vedla k zavedení „Turingova testu“ jako klasického měřítka strojové inteligence. (Někteří tvrdí, že loni Turingovým testem prošel program nazvaný Cleverbot.)
Největšího přínosu dosáhl za války, kdy navrhl elektromechanické zařízení známé jako „bombe“. Po dalších vylepšeních dokázal stroj o velikosti skříně v britském Bletchley Parku dekódovat tisíce zachycených německých zpráv a informovat spojence o dalších krocích nacistů.
Zpravodajské informace získané týmem z Bletchley Parku s kódovým označením Ultra byly pro válečné úsilí Spojenců klíčové. „Díky Ultra jsme vyhráli válku,“ řekl britský premiér Winston Churchill králi Jiřímu VI.
Hrdina gay? Nebo jen obyčejný hrdina?
Poválečná éra však byla pro Turinga, který byl gay, katastrofou. Dostal se do nepěkného vztahu s mužem, který pomáhal komplicovi vloupat se do Turingova domu – a poté, co Turing vloupání nahlásil, se vyšetřování vloupání nakonec změnilo ve vyšetřování badatelova sexuálního chování.
V té době, v roce 1952, spadalo homosexuální chování do trestní kategorie známé jako hrubá neslušnost a Turingovo odsouzení ho mohlo dostat do vězení. Jako alternativu si Turing zvolil chemickou kastraci pomocí hormonálních injekcí. Byla mu odebrána bezpečnostní prověrka a bylo mu zakázáno pracovat pro britskou vládu. Turing naléhal na změnu britských zákonů, ale homosexualita zůstala v Británii trestným činem až do roku 1967.
To už bylo pro Turinga příliš pozdě. Dva roky po svém odsouzení zemřel ve své laboratoři poté, co snědl otrávené jablko.
V roce 2009 se britský premiér Gordon Brown Turingovi posmrtně omluvil a uvedl, že počítačový průkopník „skutečně patřil k těm jedincům, na které můžeme ukázat a jejichž jedinečný přínos pomohl zvrátit průběh války“.
„Dluh vděčnosti, který mu náleží, je proto o to děsivější, že s ním bylo zacházeno tak nelidsky,“ řekl Brown. „Je nám to líto. Zasloužil si mnohem víc.“
Dnes je Turing v některých kruzích oslavován jako tragický gay hrdina. V roce stého výročí se však pozornost upírá spíše na vědu než na sex. Výkonný ředitel společnosti Google Vinton Cerf, který je považován za jednoho z tvůrců internetu, v retrospektivě BBC uvedl, že doufá, že letošní výstavy a oslavy „pomohou učinit z Turinga hrdinu a známé jméno i mimo technickou komunitu, která ctí jeho památku.“
Texty o Turingovi
Cerfova pocta je jedním ze sedmi esejů o Turingově životě a odkazu, které jsou tento týden zveřejněny na webových stránkách BBC. Také britský web Wired přináší u příležitosti Turingova týdne bohatou škálu pohledů. Tento víkend se na univerzitě v Manchesteru sejdou významné osobnosti z celého světa na konferenci k Turingovu stému výročí. Z konference by měl být živě přenášen videozáznam. To vše je součástí Roku Alana Turinga.
Chcete-li si přečíst něco o Turingovi a jeho době, můžete začít životopisem Andrewa Hodgese z roku 1983 „Alan Turing: Enigma“, která byla znovu vydána ke stému výročí. (Kromě této knihy Hodges spravuje životopisné webové stránky na adrese Turing.org.uk). K dispozici je také sté vydání biografie „Alan M. Turing“, kterou v roce 1959 napsala Sara Turingová, Alanova matka. „The Man Who Knew Too Much“ je novější biografie velkého muže, kterou napsal David Leavitt v roce 2006.
„The Annotated Turing“ Charlese Petzolda se zabývá průlomovou prací Alana Turinga z roku 1936, zatímco Princeton University Press vydává „Alan Turing’s Systems of Logic: The Princeton Thesis“, faksimile Turingovy doktorské práce. K dispozici je také „The Essential Turing“, sbírka nejznámějších spisů tohoto badatele. A pokud hledáte něco nového, co by Turingovy úspěchy zasadilo do širšího kontextu, podívejte se na knihu George Dysona „Turingova katedrála:
Nějaká narozeninová přání, která byste chtěli předat ke stému výročí? Neváhejte je napsat jako komentář níže.
Další informace o historii počítačů:
- Krátká historie počítačů
- Britští luštitelé kódů se znovu setkávají, hrdost nezlomena
- Muzeum slaví 2000 let počítačů
- Pro technologického průkopníka IBM 100 let „Think“
Alan Boyle je msnbc.com vědeckým redaktorem. Spojte se s komunitou Kosmického deníku tím, že „lajknete“ jeho stránku na Facebooku, budete sledovat @b0yle na Twitteru a přidáte stránku Kosmického deníku do své přítomnosti na Google+. Můžete si také přečíst „The Case for Pluto“, mou knihu o kontroverzní trpasličí planetě a hledání nových světů.