Velryby zobákovité na Havaji | Cascadia Research

Pět velryb zobákovitých Blainvilleových u západního pobřeží ostrova Havaj.

Téměř čtvrtinu z 90 uznaných druhů kytovců tvoří velryby zobákovité, příslušníci čeledi Ziphiidae. V současné době je uznáno 22 druhů, ale v posledních letech bylo popsáno několik nových druhů a je pravděpodobné, že budou uznány další, protože se provádějí genetické analýzy kosterních vzorků a sbírají se další exempláře z uvízlých zvířat. V havajských vodách byly vizuálně zdokumentovány tři druhy zobákovitých – velryba Cuvierova (Ziphius cavirostris), velryba Blainvillova (Mesoplodon densirostris) a velryba Longmanova (Indopacetus pacificus). Se všemi třemi druhy jsme se setkali při naší práci u havajského ostrova a od roku 2003 jsme velkou část naší výzkumné pozornosti zaměřili na studium velryb Cuvierův a Blainvilleův zobák. To zahrnovalo studie potápěčského chování, pohybu, využívání biotopů, velikosti populace a sociální organizace. Výsledkem této práce je řada publikací a zpráv – odkazy na jejich pdf najdete na konci této stránky

Výše uvedené informace o tom, jak rozlišit velryby Cuvierův a Blainvilleův zobák, si stáhněte.

Níže naleznete řadu fotografií velryb zobákovitých a další informace.

Dospělá samice velryby Cuvierův zobák se vynořuje poblíž naší lodi, 5. května 2008, u ostrova Havaj. Tento jedinec, v našem katalogu HIZc027, byl u ostrova zdokumentován již několikrát. Jednotlivé velryby zobákovité jsme schopni rozpoznat na základě jedinečného vzorování jizev na hřbetě a také zářezů na hřbetní ploutvi. Vzhledem k velkému množství jizev lze k identifikaci jedinců použít fotografie z téměř jakéhokoli úhlu.

Setkání s velrybami zobákovitými na Havaji nejsou častá, v průměru se s velrybami zobákovitými setkáváme jednou za přibližně pět dní výzkumného úsilí. Na základě naší studie jsou plejtváci Cuvierovi sedmým nejčastěji se vyskytujícím druhem ozubených velryb na Havaji, zatímco plejtváci Blainvilleovi jsou desátým nejčastěji se vyskytujícím druhem.

Dospělý samec plejtváka Cuviera u Kony, 2. prosince 2008. Tohoto jedince, v katalogu HIZc044, jsme viděli již dvakrát, v listopadu 2006 a v květnu 2008. Lineární jizvy na tomto jedinci jsou způsobeny souboji s jinými samci velryby Cuvierův zobák (pouze samci mají prořezané zuby), zatímco četné oválné jizvy/vrypy jsou způsobeny žraloky pérovými.

Dospělá velryba Cuvierův zobák, 28. dubna 2009. Tento jedinec, v našem katalogu HIZc041, byl poprvé zdokumentován u ostrova Danem Mcsweeneym v říjnu 1994 a znovu byl spatřen v červenci 2007 a při naší cestě v prosinci 2008. Ačkoli velké množství bílého zbarvení na předních dvou třetinách těla nás zpočátku vedlo k domněnce, že se jedná o dospělého samce (všichni dospělí samci mají na těle rozsáhlé bílé zbarvení), absence lineárních jizev po boji s jinými samci a žádné viditelné zuby, když byla vidět hlava, naznačují, že tento jedinec je dospělá samice.

Kytovec Cuvierův s deformovaným rostrum, 23. dubna 2009. Této velrybě chybí většina horní čelisti, i když z fotografií není jasné, zda se jedná o vrozený problém nebo o následek zranění. Na základě rozsáhlého bílého zbarvení se jedná o dospělého jedince (viz článek McSweeneyho a kol. z roku 2007 v časopise Marine Mammal Science, který je k dispozici níže). Na základě absence prořezaných zubů v dolní čelisti (pouze zuby samců se prořezávají z dásní) a relativní absence jizev po zubech se jedná o dospělou samici.

Dospělá samice velryby Cuvierův zobák se satelitní značkou, bezprostředně po označení, 5. května 2008. Značka (šedé barvy s černou tečkou uprostřed) je viditelná těsně pod a za ploutví. Tento jedinec má také čerstvou ránu po kousnutí žralokem obrovským (před a pod ploutví) a četné starší jizvy po kousnutí žralokem obrovským. Informace z těchto satelitních značek nám umožňují vyhodnocovat pohyb mimo naši studovanou oblast.

Dospělý samec plejtváka obrovského, 2. května 2009.

Dospělá samice plejtváka obrovského, 29. dubna 2009. U samice zobákovce Blainvillova zuby nevypadávají z dásní a spodní zákon je relativně rovný.

Dospělý samec zobákovce Blainvillova, 29. dubna 2009. Dva zuby tohoto jedince ještě nevypadly z dásní, jako je tomu u dospělých samců (viz níže), ale spodní čelisti jsou vyklenuté nahoru, což svědčí o subadultním samci.

Dospělý samec plejtváka obrovského Blainvilleova, 29. dubna 2009. Nad dásněmi jsou patrné špičky dvou zubů – na pravém zubu je přichyceno množství fialových stonků.

Dospělý zoborožec Blainvillův, 10. července 2008.

Dospělá samice zoborožce Blainvillova (HIMd025) s deformovaným rostrumem, 10. července 2008. Tento jedinec byl u ostrova pozorován vícekrát, v letech 1991, 1994, 1995, 2002 a 2003.

Dospělý samec plejtváka Blainvillova (HIMd020), 10. července 2008. Tento jedinec byl již jednou zdokumentován u Kony, a to v roce 2003. Zoborožci Blainvillovi mají silně pohlavně dimorfní morfologii lebky s vysoce klenutou dolní čelistí a zuby, které vyrážejí uprostřed čelisti. Na Havaji jsou zuby často pokryty stébly (viz detailní fotografie níže). Samci zoborožce Blainvillova mají na hlavě také rozsáhlé lineární jizvy, které vznikly při soubojích s jinými samci.

Zblížení hlavy dospělého samce zoborožce Blainvillova (HIMd020), 10. července 2008. Zuby, které jsou vyraženy ze spodní čelisti, jsou pokryty stébly, a proto nejsou vidět. Hnědavé zbarvení pokrývající většinu hlavy jsou pravděpodobně diatomy.

Kliknutím na tlačítko Přehrát výše zobrazíte animaci

Pro zkoumání pohybů a využívání biotopů používáme u tohoto druhu dálkově rozmístěné satelitní značky. Toto je časosběrná animace poloh pěti označených plejtváků obrovských z července a srpna 2008. Jedinci jsou barevně odlišeni a označeni identifikačním číslem. V některých fázích se sice zdá, že se někteří jedinci od HIMd007 vzdalují, ale další poloha se zpravidla vrátí přímo k HIMd007, což naznačuje, že vzdalování bylo pravděpodobně způsobeno chybou systému Argos, nikoliv oddělením jedinců. Poslední poloha každého jedince zůstává na obrazovce, i když značka přestala vysílat. Více informací o těchto jedincích a jejich pohybu naleznete v článku Schorra a kol. publikovaném v časopise Endangered Species Research.

Mladý plejtvák obrovský Blainville vedle dospělé samice, 10. července 2008. Všimněte si břišních hrdelních rýh, charakteristických pro velryby zobákovité. Hnědavé skvrny na břiše tohoto zvířete jsou pravděpodobně diatomy.

Mladá velryba zobákovitá Blainvillova s časovým hloubkoměrem připevněným na přísavce, 10. července 2008. Tento štítek zůstal připevněn přibližně 2 hodiny, během nichž velryba uskutečnila jeden dlouhý ponor (45 minut) do hloubky 829 m. Na základě počtu bílých oválných jizev (způsobených kousnutím žralokem pekařem) odhadujeme stáří této velryby na 1-2 roky.

Plejtvák obrovský (Indopacetus pacificus) u Kony.

Plejtvák obrovský u Kony ukazuje zobák jednoho jedince.

Odkazy o velrybách zobákovitých

.