Vesmírná léčba NASA, která vás vyléčí z mořské nemoci
Balení na dvoutýdenní cestu Arktidou na lodi s jadernými ledoborci zní jako mimořádný úkol, ale pro doktorku Joanne Feldmanovou, docentku na katedře pohotovostní medicíny Kalifornské univerzity a lékařku polárních expedic společnosti Quark Expeditions, je to součást práce. Dr. Feldmanová, známá spíše jako Dr. Jo, se stala odbornicí na léčbu nevolnosti z pohybu díky mnoha sezónám, kdy se odvážně vydávala na širé moře na expedičních lodích do Arktidy i Antarktidy; její specializace na pohotovostní medicínu v divočině a zkušenosti lékaře v rámci amerického antarktického programu na stanici Palmer ji připravily na výzvy spojené se zkušenostmi s životem v extrémních podmínkách. Pro méně zkušené na moři je doktorka Jo zdrojem informací i potenciální záchranou života. Condé Nast Traveler s ní hovořil na palubě lodi 50 Years of Victory, která proplouvala ledem poblíž severního pólu:
Řekněme, že se cestovatel chystá na svou první dovolenou na lodi – plavbu nebo expediční cestu – a obává se, že bude mít nevolnost z pohybu. Měl by si vzít Dramamin? Je to „správná volba“ pro člověka, který jede poprvé?
Pro většinu lidí Dramamin funguje, pokud moře není velké. Dramamin má dva různé vzorce. Jeden je meklizin a druhý dimenhydrinát, což je benadryl plus stimulant. Jeden je uspávací a druhý neuspávací; tak se od sebe liší, ale u obou různých přípravků se používá stejný název „Dramamin“.
Takže pokud někdo odjíždí na cestu na poslední chvíli, může si v nouzi vzít Benadryl?
Údajně může, i když není tak účinný. Myslím, že pokud jste v nouzi a nemáte nic jiného, tak bych to udělal. Chce to použít antihistaminikum, a já půjdu do detailů, protože to je super vědět.
Důvod, proč máme mořskou nemoc, je ten, že nám do mozku chodí různé informace a mozek neví, co má dělat. To, že se na lodi pohybuji, poznám třemi způsoby. Jeden je vizuální: při pohledu z okna vidím, že se pohybuji. Druhý způsob je, že mé vnitřní uši s polokruhovými kanálky nám říkají, že se pohybujeme, a posílají signály do mozku. A třetí je propriocepce: právě teď můj zadek nebo moje nohy, když stojím. Víte, že se hýbete, protože najednou máte větší tlak na jedné straně… a pak větší tlak na druhé straně.
Problém, když máme mořskou nemoc, je, že náš mozek je zmatený, protože když jsem uvnitř a nevidím, že se hýbeme, moje vnitřní ucho mi říká, že se hýbám, ale oči mi říkají, že se nehýbám, a propriocepce mi říká, že se hýbám. Takže dochází ke konfliktu mezi okem a vnitřním uchem a v důsledku toho je naše tělo zmatené a to je to, co je mořská nemoc. Dělá se nám nevolno nebo někdy máme pocit točení. Tím, že vyřadíme informace přicházející z našeho vnitřního ucha… z nějakého důvodu to převáží nad vším ostatním a tak fungují léky. Zbaví vás podnětů přicházejících z vnitřního ucha. Stejné je to se závratěmi. Když mají lidé závratě, dáváme jim na to také antihistaminikum, jako je meklizin.
Existují dva malé receptory, do kterých se dostane podnět… víte, malý neurotransmiter, který pak vyšle signál do mozku. V našem vnitřním uchu jsou to histaminové receptory, takže antihistaminika fungují. A pak muskarinové receptory, a ty blokuje skopolamin, takže používáme buď antihistaminika, nebo antimuskarinika. Takže proto se používá skopolamin nebo antihistaminika, a nejlepší jsou prometazin, který je můj oblíbený; meklizin; a pak je seznam dalších… končí na „ine“.“
Jak si v letadle zalehnout uši – a proč vlastně zalehnou
Zobrazit příběh
Takže prometazin je váš oblíbený, ale ten je v USA jen na předpis, že ano?