Vyrůstá tomu wallabymu druhá hlava?

Chovatelé drobných savců v Národní zoo minulé pondělí 11. března jistě dvakrát zatřásli, když se jim naskytl okouzlující pohled – malá růžová tvářička vykukující z břicha jednoho z nejnovějších wallabů v zoo, Victorie.

Přestože si ošetřovatelé zoo všimli pohybu ve vaku zvířete již před několika týdny a pozorovali, jak jej matka otevírá, aby zkontrolovala své mládě, bylo to poprvé, co se bezsrstý žokej podíval na okolní svět a zkoumal své okolí, zatímco byl pohodlně zahalen do měkké stříbrné srsti své matky. „Pro zoo je vždycky zábavné, když se na jaře narodí mládě, a myslím, že to ukazuje, že se o ně opravdu staráme, protože všechna jsou v zoo nová, a porod ukazuje, že se zvířata cítí opravdu dobře a že se jim v jejich prostoru opravdu líbí. Je to pro všechny tady docela vzrušující období,“ říká ošetřovatel Kenton Kerns.

To byl důvod k oslavě – kromě toho, že je to první žoe pro rodiče Sydney a Victorii, je mládě prvním valachem Bennetovým narozeným v zoo od roku 1989. Bennetovi valábové jsou vačnatci rodu Macropus, což znamená „dlouhá noha“. Patří do stejné taxonomické čeledi jako klokani a při výšce pouhých tří stop a váze 30 až 40 kilogramů v dospělosti vypadají jako robustnější a chlupatější verze svých objemnějších bratranců.

Valábové Bennetovi, kteří se vyskytují v Tasmánii a východní Austrálii, jsou někdy přezdíváni „valábové s červeným krkem“ kvůli rezavě zbarvené srsti na ramenou a krku. Wallabové březí pouhých 29 dní, a když se mládě narodí, váží obvykle méně než jednu unci.

Novorozenci jsou slepí, ale dokáží se vtáhnout do vaku a okamžitě najít matčinu bradavku pro mléko. Mláďata valachů mohou mít a starat se až o tři žoe najednou – jedno v děloze, jedno ve vaku a jedno mimo vak – takže Victoria může být potenciálně březí již s dalším mládětem.

Žoe rychle rostou – ve věku devíti měsíců tráví veškerý čas mimo vak – takže s návštěvou nejnovějšího přírůstku v Národní zoo neotálejte. Chovatelé očekávají, že malý žokej začne hledat život mimo vak už za jeden nebo dva měsíce. „Zatím o sobě dává žoey vědět hlavně ráno, a to ne na nějak extra dlouhou dobu,“ říká ošetřovatelka Esther Wrayová. „Návštěvníci by měli počítat s tím, že žoe uvidí, ale doporučujeme lidem, aby se na ně přišli podívat a zjistili, jestli ho mohou spatřit.“