Získejte upozornění na aktualizace týkající se „vší hlavových“

Jak se šíří vši hlavové?

Vši hlavové se přenášejí, když vši, obvykle dospělé, lezou z jedné osoby na druhou, když se hlavy drží blízko sebe (1). Vši nemohou skákat, ale lezou mezi prameny vlasů. Jakmile se vši dostanou z vlasů, je nepravděpodobné, že by se znovu usadily na nové hlavě. Rychle slábnou a mimo hlavu přežívají pouze 1-2 dny (2, 3).

Vši mohou mít dospělí i děti (4, 5) bez ohledu na typ vlasů nebo osobní hygienu. Vši přežívají ve vlasech, které se myjí často nebo zřídka (6).

Příznaky napadení

Běžným příznakem výskytu vší je svědění vlasové pokožky. Sliny vší obsahují látky, které mohou po vniknutí do kůže způsobit svědění. Ne u každého zavšiveného člověka se však svědění projeví nebo může trvat delší dobu, než se projeví. Je proto důležité provádět pravidelné kontroly bez ohledu na to, zda vás svědí, nebo ne. Mezi další příznaky zavšivení patří vředy a infekce pokožky hlavy způsobené po poškrábání vší (7).

Jak kontrolovat zavšivení

• Použijte hřeben s jemnými zuby (nejčastěji používaná metoda v Norsku (8, 9))
• Systematicky a důkladně pročešte všechny vlasy od pokožky hlavy až po konečky vlasů. Tímto způsobem můžete najít a odstranit vši, kterých byste si běžným hřebenem, očima a prsty nevšimli (10-12).
• Před použitím hřebenu na ostatní jej důkladně umyjte při 60 ºC nebo jej alespoň na čtyři hodiny zmrazte, abyste zabránili napadení.

Mokré nebo suché vlasy?

Vši můžete kontrolovat jak ve vlhkých, tak v suchých vlasech, ale doporučujeme vlasy namočit a nejlépe přidat kondicionér. Vši se tolik nepohybují a snadněji se přichytí na hřeben (10, 13).

Kontrola vší v mokrých vlasech:

• Při česání mokrých vlasů si přes ramena položte bílý ručník a zkontrolujte, zda ručník a hřeben neobsahují vši. Vši jsou malé a užitečná může být lupa.
• Často otírejte hřeben o papír a kontrolujte, zda nemá vši (13). Vši během několika minut uschnou a uvidíte, jak se pohybují.

Kontrola vší v suchých vlasech

Někteří lidé dávají přednost kontrole vší v suchých vlasech. Vši se v suchých vlasech pohybují, a proto je lze snadněji odhalit, alespoň pokud jich je mnoho. Při česání suchých vlasů však vzniká statická elektřina a vši mohou být z hřebenu vrženy zpět do vlasů.

• Česaná osoba by se měla sklonit nad velké bílé prostěradlo a česat se od pokožky hlavy směrem dolů k prostěradlu.

Vyhledávání vajíček vší

Česáním lze také najít vajíčka vší. Ta se tak dobře drží na prameni vlasů, že se vlas při česání často přetrhne i s vajíčkem. Samotný nález vajíček není jistou známkou probíhajícího zavšivení, protože se mohla vylíhnout nebo uhynout. Pro jistou diagnózu je třeba zjistit živé vši. Umístění vajíčka na vlasovém stvolu může pomoci určit dobu napadení. Vzhledem k tomu, že vajíčka jsou kladena převážně v blízkosti vlasové pokožky a vlasy rostou přibližně o centimetr za měsíc, budou vajíčka blíže k vlasové pokožce nakladena nedávno než vajíčka vzdálenější (13).

Jak vypadají vši a jejich vajíčka?

Vši hlavové jsou bělavé, hnědé nebo černé. Protože jsou poněkud průsvitné, někdy se jeví jako načervenalé, pokud se nedávno krmily. Dospělé vši jsou 2-3 mm dlouhé (14). Jejich nožičky mají drápky, takže se mohou snadno zachytit a pohybovat ve vlasech. Nymfy se podobají dospělcům, jsou však menší a světlejší. Nejmenší nymfy jsou dlouhé 1 mm.

Vajíčka mají rozměry 0,3 x 0,8 mm a jsou pevně přichycena k vlasovým vláknům. Před vylíhnutím jsou nažloutlá a průsvitná (14), po vylíhnutí jsou bílá jako papír. Každé vajíčko má víčko, které během líhnutí odpadává.

Prázdná vajíčka víčka postrádají a mají čistší bílou barvu. Vejce usmrcená odmořovacími prostředky si víčka zachovávají a po zaschnutí jejich obsahu zhnědnou. Vejce můžete vidět pouhým okem, ale k pozorování detailů je užitečná lupa. Živá i mrtvá vajíčka mohou po odstranění vší z hlavy ulpět na prameni vlasů. Vajíčka není třeba odstraňovat.

Jak často byste měli vši kontrolovat?

Hlavním důvodem, proč se v místním prostředí nedaří vší zbavit, je to, že se kontroly vší provádějí příliš zřídka. Pokud se frekvence kontrol zvýší, vši se odhalí rychleji a méně lidí se bude potulovat s nevědomky zavšivenými hlavami a potenciálně nakazí ostatní (15, 16).

Doporučujeme, aby rodiny kontrolovaly všechny členy domácnosti odvšivovacím hřebenem alespoň jednou měsíčně. V roce 2008 se tímto doporučením řídilo v Norsku pouze 25 % domácností (8). Důkladnou odvšivovací prohlídku byste také měli provést, jakmile se dozvíte o výskytu vší v kontaktním okruhu nebo máte podezření na nákazu.

V zájmu prevence nákazy by měli všichni rodiče kontrolovat své děti na začátku školního roku a po prázdninách v zahraničí, pokud byly děti v kontaktu s místními obyvateli. Za kontrolu a léčbu vší u svých dětí jsou zodpovědní rodiče, ale školy a střediska péče o děti mohou rodiče vyzvat, aby své děti na začátku školního roku zkontrolovali.

Školy a střediska péče o děti

Není nutné posílat děti ze školky nebo školy domů kvůli výskytu vší. Pravděpodobně je mají již delší dobu, takže několik hodin neznamená velký rozdíl (17). Mohly by nosit šátek nebo jinou pokrývku hlavy, aby zabránily zavšivení ostatních, a jejich rodiče by měli informovat kontaktní kroužek o tom, že zjistili vši. Když se dítě vrátí domů, léčba by měla začít ještě téhož večera. Dítě může normálně chodit do školky nebo do školy. Nikdo by neměl kvůli vším zůstávat doma.

Informujte zařízení péče o děti / školu a kontaktní kruh, že vaše dítě má vši, aby mohli také zkontrolovat, zda nemá vši, a zabránit tak zavšivení ostatních. Většina osob s výskytem vší hlavových v Norsku informuje svůj kontaktní kruh (8, 9), a to umožňuje ostatním na určitou dobu zintenzivnit kontroly. Škola/školské zařízení by mělo informovat ostatní rodiče nebo opatrovníky, že v rámci školní třídy/oddělení byly zjištěny vši.

• Vši hlavové (brožura v několika jazycích)

Léčba

Vši lze potírat pomocí odvšivovacích prostředků, vyčesáváním nebo holením vlasů kratších než 0,5 cm.

Každý, kdo má vši, by měl být co nejdříve ošetřen jednou z těchto metod, aby se minimalizovalo riziko nákazy. Pokud mají vši i další členové vaší rodiny nebo kontaktního okruhu, je třeba je léčit současně, aby se zabránilo dalšímu zavšivení a opětovnému zavšivení (18).

Po dobu tří týdnů od posledního ošetření kontrolujte vlasy každý týden, zda vši zmizely.

Pedikutanty (pedikulicidy)

V Norsku používá pedikulicidy přibližně 90 % domácností s výskytem vší (8, 9). Měly by se používat pouze u osob, které mají vši.

Pedikulicidy se dělí do dvou kategorií: léky a zdravotnické prostředky. Bez ohledu na to, který přípravek používáte, si pečlivě přečtěte příbalový leták.

Z přípravků proti vším klasifikovaných jako zdravotnické prostředky existují přípravky obsahující účinnou látku dimetikon a/nebo rostlinné oleje. Dimetikon je silikonová kompozice, která vši fyzikálně hubí. Je zdokumentováno, že přípravky s obsahem dimetikonu mají dobré účinky (18, 19) a jsou doporučovány před rostlinnými oleji, které jsou méně zdokumentovány (20).

V Norsku je k dispozici jeden přípravek, který obsahuje permethrin. V posledních letech se z mnoha zemí objevily zprávy o velké míře rezistence vší na tento přípravek. Vzhledem k tomu, že nemusí být proti vším hlavovým příliš účinný (18, 20), jej nedoporučujeme.

Přípravky na odstraňování vší jsou proti vajíčkům vší méně účinné (18), proto je třeba léčbu po 8-10 dnech opakovat. Během této doby se již všechna přeživší vajíčka vylíhla, ale nové vši ještě pohlavně nedospěly a nenakladly nová vajíčka.

Hřebenování

K boji proti vším lze použít hřeben. Tuto metodu léčby nezvolí mnoho lidí (8, 9), pravděpodobně proto, že je časově náročná. Mokré vlasy systematicky a důkladně pročesávejte každý den nebo každý druhý den po dobu 12-14 dnů. Vlasy kontrolujte každý týden po dobu tří týdnů od posledního ošetření.

Podrobné informace o tom, jak používat odvšivovací hřeben, najdete výše v odstavci „Jak kontrolovat vši“.

Holení

Vši nemohou přežít na vlasech kratších než 0,5 cm. Holení je dobrou možností léčby, pokud je přijatelné mít po určitou dobu krátké vlasy. Vezměte prosím na vědomí, že vši budou po oholení lézt mezi odstřižky vlasů. Některé vši se také pokusí přichytit na strniště. K jejich odstranění použijte hřeben na vši.

Ošetření předmětů

Je možné, že se vši šíří prostřednictvím hřebenů a kartáčů, a pokud se v domácnosti vyskytují vši, měly by se umýt nebo zmrazit. Hřebeny a kartáče zmrazte na -20 ºC po dobu nejméně čtyř hodin nebo je umyjte při 60 ºC.

Přenos prostřednictvím jiných předmětů je nepravděpodobný (1). Pokud má někdo vši, není nutné prát oblečení, nábytek ani samotný dům. Po odvšivení je možné vyprat ložní prádlo, aby se odstranily všechny staré vši a jejich výkaly.

Životní cyklus

Vši hlavové potřebují k přežití lidskou krev, a proto žijí pouze na lidských hlavách. U zvířat se vyskytují jiné druhy vší, které na lidech nežijí. Vši hlavové sají krev nejméně šestkrát denně (3). Pravděpodobnost přenosu bakterií nebo virů způsobujících onemocnění na člověka vší hlavovou je minimální a v posledních letech nebyl v Norsku zaznamenán žádný známý případ.

Vývojová stadia vši hlavové zahrnují vajíčko, tři stádia nymfy a dospělé vši samčí a samičí. Dospělá samička vši žije přibližně 20 dní a během této doby naklade přibližně 100 vajíček. Vajíčka se líhnou po 8 dnech. Během následujících 9 dnů nymfy třikrát odvšiví kůži, než dosáhnou dospělosti. Když je samička dospělá 1-2 dny, začne klást vajíčka (3). Doba vývoje jedné generace od vajíčka k vajíčku je přibližně tři týdny.

Kolik vší je v Norsku?

Ve studii z roku 2008, které se zúčastnilo 42 základních škol v Oslu, Bergenu, Trondheimu, Bodø a Tromsø, mělo v daném období vši 1,6 % žáků. Výskyt byl o něco nižší u mladších a starších členů rodiny (4). Když byly stejné školy znovu zkoumány v roce 2018, byl výskyt vší mezi žáky podobný a činil 1,7 procenta. V jiných zemích, včetně několika evropských, je výskyt vší mnohem vyšší než v Norsku (21).

Přestože v určitém okamžiku má vši relativně málo žáků, mnoho z nich je jimi postiženo v průběhu času. Ve výše zmíněné studii mělo 36 % rodin s dětmi na prvním stupni základní školy vši jednou nebo vícekrát dříve. Nejvyšší předchozí výskyt byl v rodinách v Bergenu a Oslu (45 a 43 procent), nejnižší v Bodø (22 procent) (4).

.