Zmenšující se hipokampus signalizuje počínající Alzheimerovu chorobu

Vědci uvádějí, že u lidí, kteří přišli o mozkové buňky v oblasti hipokampu, je větší pravděpodobnost vzniku demence. Tato zjištění doplňují rostoucí počet důkazů o tom, že zmenšování mozku, zejména v oblasti hipokampu, může být časným příznakem Alzheimerovy choroby, k němuž dochází roky předtím, než se objeví zjevná ztráta paměti a další příznaky.

Studie nizozemských vědců vyšla v Neurology, lékařském časopise Americké neurologické akademie. Zúčastnilo se jí 64 lidí s Alzheimerovou chorobou, 44 lidí s mírnou kognitivní poruchou, což je méně závažná forma ztráty paměti, která někdy předchází Alzheimerově chorobě, a 34 lidí bez problémů s pamětí nebo myšlením.

Výzkumníci provedli všem účastníkům studie vyšetření mozku magnetickou rezonancí na začátku studie a znovu v průměru o rok a půl později. Během této doby se u 23 lidí s mírnou kognitivní poruchou a u tří zdravých účastníků vyvinula Alzheimerova choroba.

Výzkumníci měřili objem celého mozku i oblasti hipokampu, která je Alzheimerovou chorobou postižena, na začátku a na konci studie a vypočítali míru zmenšování mozku za tuto dobu.

U lidí, kteří na začátku studie netrpěli demencí, byla u těch s menším objemem hipokampu a vyšší mírou smršťování dvakrát až čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich vyvine demence, než u těch s větším objemem a pomalejší mírou úbytku mozkových buněk neboli atrofie.

„Toto zjištění zřejmě odráží skutečnost, že ve fázi mírné kognitivní poruchy již došlo v hipokampu ke značné atrofii,“ uvedl autor studie doktor Wouter Henneman, z VU University Medical Center v nizozemském Amsterdamu. „U lidí, kteří již trpí Alzheimerovou chorobou, je úbytek nervových buněk rozsáhlejší v celém mozku.“

Hipokampus ve tvaru mořského koníka, z řeckého „mořský koník“, je všeobecně uznáván jako sídlo paměti. Vědci se na tuto část mozku zaměřují při hledání vodítek k Alzheimerově chorobě.

V McKnightově mozkovém institutu na Floridské univerzitě se vědci zabývají proteinovým „přepínačem“, který umožňuje některým buňkám v hipokampu žít, zatímco ty okolní odumírají. Tato bílkovina brání některým přirozeným procesům, které umožňují buňkám zemřít, a zajišťuje tak jejich přežití.

„Možná jsme našli cíl, který by mohl být manipulován pomocí léků tak, aby tyto mozkové buňky mohly být zachráněny před ohrožením,“ řekl Tomas C. Foster, profesor neurovědy na univerzitě.

Lepší pochopení toho, jak nervové buňky v hipokampu chátrají, může vést k nové léčbě nemocí, jako je Alzheimerova choroba, která může způsobovat dezorientaci a další problémy s myšlením a pamětí. Tyto problémy jsou silně spojeny s deficitem v hipokampu.

Podle www.ALZinfo.org, The Alzheimer’s Information Site. Recenzoval William J. Netzer, Ph.D., Fisher Center for Alzheimer’s Research Foundation at The Rockefeller University.