Agonismus
Agonismus, filozofický názor zdůrazňující význam konfliktu pro politiku. Agonismus může mít deskriptivní formu, v níž se tvrdí, že konflikt je nezbytným rysem všech politických systémů, nebo normativní formu, v níž se konfliktu přisuzuje určitá zvláštní hodnota, takže je důležité konflikty v politických systémech udržovat. Často se deskriptivní a normativní forma kombinují v argumentu, že vzhledem k tomu, že konflikt je nezbytným rysem politiky, budou mít pokusy o jeho odstranění z politiky negativní důsledky.
Deskriptivní formu agonismu lze vidět v kritice pluralismu v politologii, kterou vznesl americký politický teoretik William E. Connolly. Teoretici pluralismu 50. a 60. let 20. století popisovali americký politický systém jako systém, v němž politika poskytuje arénu, v níž mohou různé skupiny rovnocenně prosazovat svou preferovanou politiku, což nakonec vede ke konsensu. Connolly tuto teorii kritizoval za to, že ignoruje mocenské rozdíly mezi různými skupinami v americké společnosti, což znamenalo, že politika není pouhým procesem vytváření konsensu, ale spíše konfliktem, který může vyústit v to, že některé skupiny budou vnucovat svou preferovanou politiku ostatním. Connolly následně obhajoval to, co nazval „agonistickým respektem“, který tento konflikt považuje za něco, co je třeba udržovat, spíše než za něco, co je třeba překonat prostřednictvím konsensu.
Belgická politická teoretička Chantal Mouffeová naopak dospěla k agonismu tím, že se postavila proti normativním předpokladům současného liberalismu, zejména proti myšlence amerického filozofa Johna Rawlse, že „rozumný pluralismus“ je nezbytnou podmínkou liberálně demokratického politického řádu. Podle Rawlse musí každá liberální politika respektovat skutečnost, že občané se budou lišit v pojetí dobra. Pluralismus, který musí společnost tolerovat, je však podle Rawlse omezen požadavkem rozumnosti, tj. požadavkem, aby se občané nesnažili vnucovat své pojetí dobra ostatním, kteří je nesdílejí. Mouffe toto omezení považoval za nepřijatelné, protože jako etický princip, který předchází politice, stanoví omezení pojetí dobra, o němž by se mělo rozhodovat v rámci politiky. Podle Mouffeho musí politika zahrnovat rozdíly, u nichž se lidé nespokojí pouze s tím, že se dohodnou, že se budou lišit. Správně politický pluralismus musí počítat s různými postoji, které jsou navzájem skutečně neslučitelné. Podle Mouffeho, když se Rawls pokusil neutralizovat takový konflikt tím, že jej prohlásil za „nerozumný“, prohlásil tím za nerozumnou samotnou politiku.
Mouffe toto chápání významu konfliktu pro politiku odvozuje od německého právníka Carla Schmitta. Podle Schmitta je určujícím rysem politiky identifikace přítele a nepřítele a následný konflikt mezi nimi. Mouffe souhlasil se Schmittovým tvrzením, že konflikt je pro politiku zásadní, ale tvrdil, že konflikt nemusí zahrnovat identifikaci nepřítele, kterého chceme zničit. Místo toho Mouffe chápal politiku jako konflikt mezi protivníky, kteří spolu sice nesouhlasí, ale nakonec respektují právo druhého na existenci. Mouffe tento druh respektujícího konfliktu nazval „agonistickým pluralismem“ na rozdíl od antagonismu Schmittova boje za zničení proti nepříteli i rozumného (a tedy s vyloučením konfliktu neagonistického) pluralismu Rawlse.