Aldrin

BY admin
|
Synonyma a obchodní názvy (částečný seznam): Aldrec, Aldrex, Aldrex 30, Aldrite, Aldrosol, Altox, Compound 118, Drinox, Octalene, Seedrin
Vzhled: Bílé krystaly bez zápachu, pokud jsou čisté; technické stupně jsou hnědé až tmavohnědé s mírným chemickým zápachem.

Přehled

Aldrin je pesticid používaný k hubení půdního hmyzu, jako jsou termiti, bázlivec kukuřičný, drátovci, vodní červotoč rýžový a kobylky. Byl široce používán k ochraně plodin, jako je kukuřice a brambory, a byl účinný při ochraně dřevěných konstrukcí před termity.

Aldrin je rostlinami i živočichy snadno metabolizován na dieldrin. V důsledku toho se rezidua aldrinu nacházejí v potravinách a zvířatech jen zřídka, a to ještě jen v malém množství. Silně se váže na půdní částice a je velmi odolný vůči vyplavování do podzemních vod. Důležitým mechanismem úbytku z půdy je volatilizace. Vzhledem ke své perzistentní povaze a hydrofobnosti je známo, že se aldrín biokoncentruje, především jako produkty své přeměny.

Aldrin je zakázán v mnoha zemích, včetně Bulharska, Ekvádoru, Finska, Maďarska, Izraele, Singapuru, Švýcarska a Turecka. Jeho používání je přísně omezeno v mnoha zemích, včetně Argentiny, Rakouska, Kanady, Chile, EU, Japonska, Nového Zélandu, Filipín, USA a Venezuely.

Používání v jihovýchodní Asii

Používá se nebo se nachází v zemi?

Lety používání

Regulační kontroly

Kambodža

.

Zakázáno v roce 1992

Laoská lidově demokratická republika

 .

Zakázáno v roce 1992

Malajsie

Ano

Zakázáno v roce 1994

Thajsko

Ano

Ani

Zakázáno v roce 1988

Indonésie

Nikdy neregistrováno pro použití

Filipíny

Zakázáno v roce 1989

Vietnam

Zakázáno v roce 1992

(tabulka odkazů)

Účinky na člověka

Aldrin je pro člověka toxický; smrtelná dávka aldrinu pro dospělého člověka byla odhadnuta na přibližně 5 g, což odpovídá 83 mg/kg tělesné hmotnosti. Příznaky intoxikace aldrinu mohou zahrnovat bolesti hlavy, závratě, nevolnost, celkovou malátnost a zvracení, následované záškuby svalů, myoklonickými záškuby a křečemi. Profesionální expozice aldrinu ve spojení s dieldrinem a endrinem byla spojena s významným nárůstem výskytu rakoviny jater a žlučových cest, ačkoli studie měla některá omezení, včetně nedostatku informací o kvantitativní expozici. Existují omezené informace o tom, že cyklodieny, jako je aldrin, mohou ovlivňovat imunitní reakce.

Akutní orální dávka LD50 aldrinu u laboratorních zvířat se pohybuje v rozmezí 33 mg/kg tělesné hmotnosti u morčat až 320 mg/kg tělesné hmotnosti u křečků. Reprodukční účinky u potkanů byly pozorovány při subkutánním podání dávky Aldrinu březím samicím v dávce 1,0 mg/kg. U potomků došlo ke snížení mediánu efektivní doby pro prořezávání řezáků a ke zvýšení mediánu efektivní doby pro sestup varlat. Dosud nebyl prokázán teratogenní potenciál aldrinu. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) dospěla k závěru, že neexistují dostatečné důkazy o karcinogenitě aldrinu u lidí a že existují pouze omezené důkazy u pokusných zvířat. Aldrin proto nelze klasifikovat z hlediska jeho karcinogenity pro člověka (IARC, skupina 3).

Průměrný denní příjem aldrinu a dieldrinu pro člověka byl vypočten na 19 µg/osobu v Indii a 0,55 µg/osobu ve Vietnamu. Hlavním zdrojem expozice jsou mléčné výrobky, jako je mléko a máslo, a živočišné maso.

Účinky na rostliny a zvířata

Aldrin má nízkou fytotoxicitu, přičemž rostliny jsou ovlivněny pouze při extrémně vysokých dávkách aplikace. Toxicita aldrinu pro vodní organismy je značně proměnlivá, přičemž nejcitlivější skupinou bezobratlých je vodní hmyz. Hodnoty 96hodinové dávky LC50 se pohybují v rozmezí 1-200 µg/l pro hmyz a 2,2-53 µg/l pro ryby. Dlouhodobé a biokoncentrační studie se provádějí především s použitím dieldrinu, primárního produktu přeměny aldrinu. V modelové studii ekosystému se v komárech (Gambusia affinis), organismu na vrcholu modelového potravního řetězce, uložilo pouze 0,5 % původního radioaktivního aldrinu ve formě aldrinu.

Akutní toxicita aldrinu pro ptačí druhy se pohybuje v rozmezí od 6,6 mg/kg pro křepelky polní do 520 mg/kg pro kachny divoké. Předpokládá se, že rýže ošetřená aldriny byla příčinou úhynu vodního ptactva, pobřežních ptáků a vrubozobých ptáků na pobřeží Texaského zálivu, a to jak přímou otravou požitím rýže ošetřené aldriny, tak nepřímo konzumací organismů kontaminovaných aldriny. Rezidua aldrinu byla zjištěna ve všech vzorcích obětí z řad ptáků, vajec, mrchožroutů, dravců, ryb, žab, bezobratlých a půdy.

Jelikož se aldrinu v životním prostředí snadno a rychle přeměňuje na dieldrin, je jeho osud úzce spjat s osudem dieldrinu. Aldrin je snadno metabolizován na dieldrin jak v živočiších, tak v rostlinách, a proto jsou rezidua aldrinu v živočiších přítomna jen zřídka a pak jen ve velmi malém množství. Rezidua aldrinu byla zjištěna v rybách v Egyptě, průměrná koncentrace byla 8,8 µg/kg a maximální koncentrace 54,27 µg/kg.

Další informace:

  • USA. Agency for Toxic Substances and Disease Registry informace o aldrinu
  • Health Canada Guidelines for Aldrin
  • WHO Aldrin Guidelines for Drinking-water Quality

.