Top 10 písní Blur

Takové britské, velmi devadesátkové. S laskavým svolením Brooklyn Reader

Před sólovou kariérou Damona Albarna, dokonce ještě před Gorillaz, tu byli Blur, populární anglická kapela, která pomohla revolučně změnit hnutí „britpop“. Proslulost si získali v 90. letech díky sporu s další britpopovou kapelou Oasis (ale Liam a Noel Gallagherovi jsou blbci, #teamblur je správná cesta). Jako milovník všeho britského jsem si Blur na střední škole velmi oblíbil (je o mně známo, že lituji toho, že jsem se nenarodil dřív, abych mohl Blur zažít v době jejich největší slávy v 90. letech). Blur sice v Americe nikdy nezískali takovou popularitu, jakou měli ve Velké Británii (a jakou si právem zasloužili!), ale i tak byli velkým přínosem pro indie rockové hnutí jak v Británii, tak po celém světě. Zde je tedy můj osobní (zaujatý) názor na 10 nejlepších písní Blur…

  1. Lonesome Street

Tuto písničku musím zařadit; nové album a tak. Přesto je to opravdu skvělá píseň – jsou v ní opravdu zajímavé hudební styly. Je to taky mnohem funkovější a možná dospělejší a méně směšné než některé jejich dřívější věci (a jako, od jejich posledního alba uplynulo 12 let, takže dospělost je asi přirozená).

  1. Charmless Man

Hra na „This Charming Man“ od The Smith (uff a to jsem si myslel, že Blur už nemůžu milovat víc!!!), tahle písnička je super. Předlohou je v podstatě anekdota o archetypu bohatého kreténa („Pohybuje se v kruzích přátel, kteří jen předstírají, že ho mají rádi/He does the same to them and when you put it all together/There’s the model of the charmless man“-ouch). Skutečně vesele znějící píseň navzdory tak trochu depresivnímu tématu.

  1. There’s No Other Way

Tato píseň je klasická píseň Blur s chytlavou melodií a optimistickým zpěvem. Pokud jste Blur nikdy předtím neposlouchali, tohle bude dobrý začátek.

  1. She’s So High

Tato píseň je méně v popovém spektru než předchozí dvě, ale přesto je sama o sobě úžasná. Na konci 90. let se Blur odklonili od klasického britpopu a zahrnuli vlivy různých žánrů, včetně gospelu a elektronické hudby. Tohle je tak trochu začátek tohoto přechodu (a pokud byste chtěli další reprezentativní píseň, která není na tomto seznamu, podívejte se na „Tender“).

  1. Country House

Zpět k popovým věcem. Tohle byla moje nejoblíbenější píseň od Blur, když jsem se k nim poprvé dostal, a motivy jsou dost podobné „Charmless Man“, i když o něco méně vyhrocené. Velmi chytlavá.

  1. End of a Century

Tuhle písničku mám strašně rád (to neříká moc, protože mám rád všechny ty písničky, ale přesto je tahle obzvlášť skvělá). Zesměšňuje monotónnost vztahů po fázi románku (ve skutečnosti je první verš „There’s ants in the carpet“ narážkou na mravenčí invazi, kterou musel Albarn řešit se svou tehdejší přítelkyní). Žádná divná hudba pro tuhle písničku, sorry.“

  1. Parklife

Tahle písnička je tak divná. Mluvené části písně namluvil herec Phil Daniels, refrén zpívá kapela. Je pekelně chytlavá a v roce 1995 vyhrála cenu za nejlepší britský singl na BRIT Awards (ať už to znamená cokoli). Také na straně lol si Liam a Noel Gallagherovi z této písně udělali legraci, když ji zpívali opilí a slovo „park“ nahradili nějakými, ehm, méně hezkými slovy (níže)

https://www.youtube.com/watch?v=FqAT2F2kNKc

  1. This Is a Low

„This Is a Low“ je další pomalejší píseň, která opravdu zdůrazňuje Albarnův pěvecký talent (o kterém možná nevíte, že existuje jen při poslechu třeba Girls and Boys). Je krásná a tak trochu strašidelná a zároveň stále „popová“ a myslím, že je to jedna z nejlepších písní Blur vůbec.

  1. Girls and Boys

Takový klasický britpop. Možná není tak ~vyzrálá~ jako některé jejich jiné věci, ale tahle písnička je zatraceně chytlavá a tak vzdálená tomu, čím se kapela od té doby stala, což ji dělá mnohem lepší (a TAK PODIVNÉ HUDEBNÍ VIDEO). Taky si myslím, že si bratři Gallagherové mnohokrát stěžovali, jak je to otravné (což vyvolává otázky – „Wonderwall“ není??).

  1. Káva a televize

Tato píseň je moje absolutně nejoblíbenější píseň od Blur (a nejen proto, že miluju kombinaci káva a televize). Napsal ji kytarista Graham Coxon (místo typického autora Albarna) a popisuje Coxonův boj s alkoholismem. Téma i melodie vytvářejí krásnou, ale melancholickou skladbu. Také videoklip s animovanou krabicí mléka, která hledá Coxona, je tak roztomilý, až to bolí.