Alexander Hamilton a Židé

Portrét Alexandra Hamiltona od Johna Trumbulla.

S úspěchem Hamiltona se objevují spekulace, že otec zakladatel mohl být Žid.

Alice Burdick Schweigerová

Převážná část výzkumů naznačuje, že Hamilton byl Žid,“ říká Andrew Porwancher, právní historik a docent na Oklahomské univerzitě, který píše knihu The Jewish Life of Alexander Hamilton (Židovský život Alexandra Hamiltona), jejíž pracovní název je pod smlouvou s Harvard University Press a vyjde již v lednu 2020.

Porwancher, který získal doktorát na Cambridge a stipendium na Yeshiva University v New Yorku, poukazuje na důkazy, že Hamiltonova matka Rachel Faucettová, francouzská hugenotka, konvertovala k judaismu, když se v roce 1745 provdala za dánského obchodníka Johanna Michaela Laviena (varianta Levina) na ostrově Saint Croix. V té době bylo manželství mezi křesťany a Židy zakázáno.

Brzy ho opustila, začala žít s Jamesem Hamiltonem a porodila mu dva nemanželské syny. Nejmladší Alexander se narodil v roce 1755, tedy ještě předtím, než se s ní Lavien rozvedl.

Někteří životopisci sice Lavienův židovský původ zpochybňují, ale „jeho jméno se objevuje v různých pravopisných variantách, které odpovídají tomu, jak směli Židé v 18. století v Karibiku psát svá příjmení,“ říká Porwancher. „A Hamiltonův vlastní vnuk o Lavienovi mluvil jako o ‚bohatém dánském Židovi‘.“

Porwancher tvrdí, že Ráchel byla po rozchodu s Lavienem právně stále Židovkou, protože „podle Talmudu, pokud nežidovská žena konvertuje k judaismu a vrátí se ke svým nežidovským způsobům, je v očích židovského práva stále považována za Židovku.“

Když byl Hamilton na Nevisu malý chlapec, zapsala ho matka do židovské školy, kde se učil Tóru od židovky tím, že se učil Desatero v hebrejském originále, říká Porwancher.

Někteří skeptici tvrdí, že Hamilton chodil do židovské školy, protože byl nemanželský, a tudíž nesměl do křesťanské školy, ale, jak říká Porwancher, „existuje talmudický zákaz, aby Židé učili Tóru nežidy.“

Porwancher, který vyrůstal v konzervativní židovské rodině, začal Hamiltonovu náboženskou příslušnost zkoumat v roce 2014 a kvůli svému výzkumu cestoval do zahraničí na Nevis, na ostrov Saint Croix, do Londýna a Kodaně. „Zkoumal jsem prameny v nejrůznějších jazycích a procházel tisíce dokumentů z dánské Západní Indie.“

Porwanchera zaujalo zejména to, že poté, co Hamilton přišel do New Yorku, se stal otevřeným zastáncem Židů.

„Hamilton se stal u soudu obhájcem téměř všech předních židovských občanů v New Yorku,“ poznamenává. „V jednom případě měl několik židovských svědků a obhájce protistrany je napadl čistě na základě jejich náboženství.

„Hamilton ve své závěrečné řeči před nejvyšším soudem státu New York sžíravě odsoudil antisemitismus. Bylo to právnické vystoupení, které jeho obdivovatelé považovali za jedno z nejsilnějších a nejpůsobivějších v celé jeho slavné právnické kariéře.“

Jako absolvent dnešní Kolumbijské univerzity Hamilton pomáhal zavést zásadu, že na univerzitní rektorát se mohou ucházet i nekřesťané. Stál za jmenováním Geršoma Seixase, prvního Žida jmenovaného do správní rady americké vysoké školy.

„Židovští obchodníci se mu také stali klíčovými partnery v jeho plánu oživit americký finanční systém a učinit z USA hlavní centrum světových financí,“ říká Porwancher.

V době, kdy Hamilton přišel do Ameriky, se sám označil za křesťana. „Mám podezření, že se vzdává své židovské identity, protože Židé měli druhořadé náboženské postavení,“ říká Porwancher.

„Ale téměř ve všech oblastech jeho dospělého profesního života můžeme vidět ozvěny jeho kontaktu s judaismem v dětství. Jedno je jisté: Hamilton měl k židovské komunitě blíže než kterýkoli jiný otec zakladatel.“

.