Co je to „pravidlo Billyho Grahama“?

Nedávno se ve zprávách objevilo „pravidlo Billyho Grahama“ – odkaz na druhé ze čtyř pravidel, které pan Graham a jeho tým před desetiletími vytvořili, aby si zachovali integritu služby. Toto konkrétní pravidlo se týká dodržování sexuální morálky. Níže si přečtěte základní informace o těchto čtyřech pravidlech, známých jako „Modestský manifest“:

V roce 1948 zahájil Billy Graham spolu se svým týmem služby, který tvořili Cliff Barrows, George Beverly („Bev“) Shea a Grady Wilson, sérii evangelizačních setkání v kalifornském Modestu. Na základě řady rozhovorů o životě ve službě a jeho výzvách se tato skupina sešla v Modestu a rozhodla se dodržovat nejvyšší standard biblické morálky a bezúhonnosti. K přijetí této filozofie se v průběhu desetiletí inspirovalo mnoho pastorů, služeb, farních církevních organizací i jednotlivců.

V následujícím úryvku ze své autobiografie Just As I Am se Billy Graham podrobněji věnoval předsevzetím, která tito muži učinili v oblasti finanční integrity, sexuální morálky, publicity a partnerství s místní církví. Jejich předsevzetí se stala známá jako „Modestský manifest“.

Jedno odpoledne během modestských setkání jsem svolal tým, abychom o problému diskutovali. Pak jsem je požádal, aby se na hodinu odebrali do svých pokojů a sepsali všechny problémy, na které si vzpomenou a se kterými se evangelisté a evangelizace setkávají.

Když se vrátili, seznamy byly pozoruhodně podobné a během krátké doby jsme mezi sebou učinili řadu předsevzetí či závazků, kterými se budeme řídit v naší budoucí evangelizační práci. Ve skutečnosti to byla spíše neformální dohoda mezi námi – společný závazek, že uděláme vše pro to, abychom dodržovali biblický standard absolutní bezúhonnosti a čistoty pro evangelisty.

Prvním bodem našeho společného seznamu byly peníze. Téměř všichni evangelisté v té době – včetně nás – byli podporováni milodary vybíranými na shromážděních. Pokušení vyždímat z posluchačů co nejvíce peněz, často pomocí silných citových apelů, bylo pro některé evangelisty příliš velké. Kromě toho byla odpovědnost za finance malá nebo žádná. Byl to systém, který se dal snadno zneužít – a vedl k obvinění, že evangelisté to dělají jen pro peníze.

Předtím jsem pobíral plat od YFC (Youth for Christ) a všechny oběti ze shromáždění YFC jsem odevzdával výborům YFC, ale moje nové nezávislé úsilí v celoměstských kampaních vyžadovalo samostatné finance. V Modestu jsme se rozhodli udělat vše pro to, abychom se vyhnuli finančnímu zneužívání a abychom nabídku bagatelizovali a byli co nejvíce závislí na penězích, které předem vybral místní výbor.

Druhým bodem na seznamu bylo nebezpečí sexuální nemravnosti. Všichni jsme znali evangelisty, kteří upadli do nemravnosti, když byli na cestách odloučeni od svých rodin. Zavázali jsme se mezi sebou, že se budeme vyhýbat jakékoli situaci, která by měla byť jen zdání kompromitace nebo podezření. Od toho dne jsem necestoval, nesetkával se ani nejedl sám s jinou ženou než se svou manželkou. Rozhodli jsme se, že pověření apoštola Pavla mladému pastorovi Timoteovi bude i naším pověřením:

>>Billy Graham: „Uteč … před mladistvými žádostmi“ (2. Timoteovi 1,22): Třetím naším problémem byla tendence mnoha evangelistů pokračovat ve své práci mimo místní církev, dokonce otevřeně a jízlivě kritizovat místní pastory a církve. Byli jsme však přesvědčeni, že je to nejen kontraproduktivní, ale také z hlediska Bible nesprávné. Rozhodli jsme se spolupracovat se všemi, kdo s námi chtějí spolupracovat při veřejném hlásání evangelia, a vyhýbat se proticírkevnímu nebo antiklerikálnímu postoji.

Čtvrtou a poslední otázkou byla publicita. Někteří evangelisté měli tendenci přehánět své úspěchy nebo si nárokovat vyšší počet návštěvníků, než jaký ve skutečnosti měli. To podobně diskreditovalo evangelizaci a přivádělo celý podnik do podezření. Často to způsobilo, že tisk byl vůči evangelistům tak podezřívavý, že si jejich práce odmítal všímat. V Modestu jsme se zavázali k poctivosti v propagaci i ve zpravodajství.

Tolik k Modestskému manifestu, jak jej Cliff (Barrows) v pozdějších letech nazval. Ve skutečnosti to pro nás neznamenalo žádný radikální odklon; těchto zásad jsme se drželi vždycky. V našich srdcích a myslích se však jednou provždy usadilo odhodlání, že integrita bude charakteristickým znakem našich životů i naší služby.

Závazek Billyho Grahama k integritě vychází z jeho vztahu s Kristem. Krista můžete poznat i vy.