Stenóza akveduktu
Stenóza akveduktu je nejčastější příčinou vrozeného obstrukčního hydrocefalu, ale může se vyskytovat i u dospělých jako získaná abnormalita.
Epidemiologie
Vrozená akveduktální stenóza má odhadovanou incidenci ~1:5000 porodů, ačkoli uváděné rozmezí se značně liší (3,7:1 000 000 až 1:2000). 5. Vrozená akveduktální stenóza má odhadovanou incidenci ~1:1 000 porodů. Vzácně může být dědičná recesivním způsobem vázaným na chromozom X (Bickers-Adams-Edwardsův syndrom) 5.
U dospělých má akveduktální stenóza jako získaná abnormalita různou etiologii, a tedy i různé demografické údaje s ní spojené.
Klinická prezentace
Klinická prezentace závisí na závažnosti a věku prezentace a také na tom, zda je vázána na chromozom X, či nikoli. U kojenců jsou patrné zvětšující se rozměry hlavy, vyboulené fontanely a zející lebeční švy. Může být také přítomen fenomén zapadajícího slunce. U X-vázané formy (Bickers-Adams-Edwardsův syndrom), která je spojena s hlubokým mentálním postižením, by klinické hodnocení odhalilo oboustranně addukované palce.
Mohou být také přítomny obvyklé příznaky a známky zvýšeného intrakraniálního tlaku a chronického hydrocefalu, včetně bolesti hlavy, zvracení, sníženého stavu vědomí. 3.
Dospělí s pozdní idiopatickou akvedukční stenózou mají častěji chronický nástup neurologických příznaků. 6.
Dospělí s pozdní idiopatickou akvedukční stenózou mají častěji chronický nástup neurologických příznaků.
Patologie
- vrozené
- akveduktální sítě nebo membrány
- glióza
- získaná
- vnější komprese
- .
- gliom tektální ploténky
- nádor páteře
- nádor zadní jámy
- cévní malformace mozku
- vnitřní
- infekce: meningitida/ventrikulitida
- subarachnoidální krvácení
- idiopatické (tzv. pozdně-onset idiopatická akveduktální stenóza) 6
- vnější komprese
Radiografické znaky
Ultrazvuk
Předporodní vyšetření může ukázat znaky hydrocefalu plodu s téměř normální zadní jamkou. Může se vyskytnout sekundární ztenčení korového pláště i sekundární makrocefalie.
MRI
MRI lépe ohraničí rozsah obstrukčního hydrocefalu se zvětšením (často výrazným) postranní a třetí komory. Akvedukt může vykazovat trychtýřovitost směrem nahoru. Čtvrtá komora není dilatovaná. V případě sekundární obstrukce může být patrná i základní abnormalita (např. pavučina, nádor).
- sagitální T2: nepřítomnost intenzity signálu průtokové dutiny na úrovni akveduktu byla navržena jako známka akveduktální stenózy. 3
- sagitální CISS: nejlépe prokazuje obstrukční pavučinu
- studie průtoku mozkomíšního moku: snížený akveduktální zdvihový objem a maximální systolická rychlost
Léčba a prognóza
Léčba se často provádí buď endoskopickou třetí ventrikulostomií, nebo ventrikuloperitoneálním zkratem.
U vrozených případů existuje malé riziko recidivy (~4 %), i když není spojena s X.
.