Albert Gallatin
Albert Gallatin, celým jménem Abraham Alfonse Albert Gallatin, (narozen 29. ledna 1761, Ženeva, Švýcarsko – zemřel 12. srpna 1849, Astoria, N.Y., USA), čtvrtý americký ministr financí (1801-14). Trval na pokračování zdravé vládní fiskální politiky, když se republikánská (jeffersonovská) strana ujala národní politické moci, a významně se podílel na vyjednávání o ukončení války z roku 1812.
Gallatin se po emigraci do Nového světa v 19 letech vrhl do podnikání a veřejného života. Usadil se v Pensylvánii, stal se oporou tamních antifederalistů (a později jeffersonovských republikánů) a v roce 1795 byl zvolen do Sněmovny reprezentantů. Zde zahájil činnost sněmovního výboru pro finance, který se později rozrostl v mocný výbor pro cesty a prostředky. V letech 1797-98 se podílel na snížení výdajů podporovaných federalisty, jejichž cílem byla podpora nepřátelství s Francií. Federalisté v Kongresu ho ostře odsuzovali, a když byly v roce 1798 přijaty zákony o cizincích a pobuřování, Thomas Jefferson se domníval, že jejich částečným záměrem bylo vyhnat Gallatina z úřadu.
Jako ministr financí kladl Gallatin důraz na jednoduchost státní správy a ukončení zadlužování státu. Navzdory velkým námořním výdajům a koupi Louisiany za 15 000 000 dolarů (1803) se mu podařilo během osmi let snížit veřejný dluh o 23 000 000 dolarů.
Vyhlášení války Velké Británii v roce 1812 rozbilo všechny Gallatinovy nejzamilovanější plány, neboť válku považoval za osudnou pro prosperitu a pokrok národa. Proto uvedl národní finance do nejlepšího pořádku, jakého byl schopen, a zasadil se o brzké dosažení míru. Uchopil nabídku Ruska na zprostředkování války a v květnu 1813 odplul do Evropy. Velká Británie, která odmítla jednat prostřednictvím Ruska, vyjádřila ochotu pokračovat v přímých jednáních a zmocněnci obou zemí se nakonec v srpnu 1814 sešli v Gentu. V následujících únavných jednáních hrál Gallatin hlavní roli, mezi svými kolegy zachovával mír a získal si záviděníhodnou pověst diplomata. Mír byl podepsán Gentskou smlouvou (24. prosince).
Ještě v Evropě byl Gallatin jmenován ministrem ve Francii (působil v letech 1816-23), poté se vrátil do Spojených států, aby se zde zapletl do ostrého vnitrostranického politického boje. Poté, co krátce působil jako ministr ve Velké Británii (1826-27), odešel z veřejného života a stal se prezidentem Národní (později Gallatinovy) banky v New Yorku (1831-39). Jako student indiánských kmenů v Severní Americe založil v New Yorku Americkou etnologickou společnost (1842) a někdy bývá označován za „otce americké etnologie“.
V roce 1842 se stal členem Americké etnologické společnosti.