Debata mladých: Měly by se zakázat pokusy na zvířatech

Škodlivé používání zvířat při pokusech je nejen kruté, ale často i neúčinné. Zvířata neonemocní mnoha lidskými chorobami jako lidé, například hlavními typy srdečních chorob, mnoha druhy rakoviny, HIV, Parkinsonovou chorobou nebo schizofrenií. Místo toho jsou příznaky těchto nemocí u zvířat uměle vyvolávány v laboratořích, aby se napodobila lidská onemocnění. Takové experimenty však bagatelizují složitost lidských onemocnění, která jsou ovlivněna rozsáhlými proměnnými, jako je genetika, socioekonomické faktory, hluboce zakořeněné psychologické problémy a různé subjektivní zkušenosti. Tato slova pocházejí od nevládní organizace Cruelty Free International.

Nevládní organizace dále uvádí, že není překvapivé zjištění, že léčba, která se „slibně“ ukazuje u zvířat, zřídka funguje u lidí. Nejenže dochází k plýtvání časem, penězi a životy zvířat (s obrovským množstvím utrpení), ale účinné léčebné postupy jsou omylem vyřazovány a škodlivé léčebné postupy procházejí. Podpora testování na zvířatech je z velké části založena na anekdotách a podle našeho názoru není podložena vědeckými důkazy, které existují.

Co si o problematice testování na zvířatech myslí mauricijská mládež? To je předmětem debaty tohoto týdne.

Shameerah Peerkhan-Ghoora: „Máme morální povinnost chránit ty, kteří nemají hlas“

Shameerah Peerkhan-Ghoora se domnívá, že testování na zvířatech by mělo být celosvětově odsouzeno a zakázáno. „Je to jedna z nejkrutějších, nejbarbarštějších a nejzbytečnějších forem utrpení, jakému lze vystavit jinou nevinnou bytost ve prospěch druhu – člověka. Než však dojde k této fázi, bylo by prospěšné iniciovat myšlenku bojkotu takových společností, které vyrábějí produkty testované na zvířatech. Zastavení spotřebitelského zájmu o výrobky testované na zvířatech by mohlo mít dopad na potřebu takových pokusů. Zmiňme jen několik nejoblíbenějších značek, které stále využívají testování na zvířatech: MAC, Éstee Lauder, Clinique, Lancome, Revlon, Maybelline atd. Komplexního průvodce širokou škálou cruelty-free alternativ naleznete na webových stránkách společnosti Peta.“

Pro ni stojí za zmínku, že testování na zvířatech se provádí také pro účely lékařského výzkumu. „Testování na zvířatech má spíše etický charakter než cokoli jiného. Zvířata jsou vnímající bytosti, mají schopnost cítit strach. Jsou schopna rozpoznat utrpení a reagovat na něj. Podle Jeremyho Benthama, vysoce uznávaného zakladatele moderního utilitarismu: „…nejde o to, zda mohou mluvit nebo uvažovat, ale zda mají schopnost trpět“. Peter Singer, jeden z předních světových etiků, se rovněž důrazně zasazuje o práva zvířat: „

Tvrdí, že máme morální povinnost chránit ty, kteří nemají hlas, jestliže vlastnictví vyššího stupně inteligence neopravňuje jednoho člověka k tomu, aby využíval jiného člověka ke svým vlastním cílům. „Co nás vede k přesvědčení, že zájmy lidí jsou nadřazeny zájmům zvířat? Oba druhy mají stejnou schopnost cítit strach a rozpoznat utrpení. Oba jsme cítící bytosti. Jak lze ospravedlnit pokusy na zvířatech ve prospěch lidí? Záměrné vpravování nemocí do zdravých zvířat a jejich vystavování dalšímu nesnesitelnému utrpení, to by mělo být klasifikováno jako jedna z nejzávažnějších forem zlovolného jednání, kterého se dopouštíme my – lidé. Je děsivé, že Mauricius je jedním z hlavních dodavatelů opic, které jsou vystaveny těmto pokusům. Naši makakové nebyli ušetřeni. Vzhledem k tomu, že jejich kognitivní schopnosti jsou velmi blízké nám lidem, jsou primáti nehumánní kradeni svým matkám, zavíráni do nepřirozeného prostředí, týráni a zabíjeni při bolestivých pokusech.“

Ashneema Seebun: „Se zvířaty by se mělo zacházet jako s lidmi“

Více než 100 milionů zvířat je upáleno, otráveno, zmrzačeno a zneužíváno v laboratořích pro zbytečné testy, tvrdí Ashneema. „Základní poznatky o tom, že metabolismus zvířat se liší od metabolismu člověka, stačí k pochopení skutečnosti, že zvířata nemusí dostat nemoci, jako jsou srdeční choroby, mnoho druhů rakoviny, HIV, Parkinsonova choroba nebo schizofrenie. Přesto se na nich léky stále testují. Proto není překvapivé zjištění, že léčba, která se u zvířat ukazuje jako „slibná“, u lidí funguje jen zřídka. Zvířata mají základní morální právo na respektující léčbu. Tato přirozená hodnota není respektována, pokud jsou zvířata redukována na pouhé nástroje ve vědeckém experimentu. V mnoha ohledech jsou podobná lidem; cítí, myslí, chovají se a prožívají bolest stejně jako lidé. Otázkou tedy zůstává, proč se s nimi nezachází se stejnou úctou a péčí.“

„Když lidstvo rozhoduje o osudu zvířat ve výzkumném prostředí, jsou zvířatům odebrána práva, aniž by se myslelo na jejich blaho a kvalitu jejich života. Bolest a utrpení, kterým jsou pokusná zvířata vystavena, nestojí za případný přínos pro lidstvo. Jako lidské bytosti bychom se měli zdržet snahy zlepšit si život tím, že budeme náhodně mučit a popravovat tisíce nevinných životů ročně. Jako spotřebitelé nepodporujme výrobu kosmetiky, léků a toaletních potřeb, které byly testovány na zvířatech, a povzbuzujme své vrstevníky, aby dělali totéž. Vzdělávejme se o etických a vědeckých aspektech používání zvířat ve výzkumu a výuce a nepodporujme něco, co je morálně špatné!“

Nishta Jooty: Nishta Jooty: „Testování na zvířatech je pro vývoj nezbytné.“

Testování na zvířatech je pro vývoj léků nezbytné, tvrdí Nishta. „Výzkum na zvířatech nám pomáhá pochopit, jak může lidské tělo reagovat na zkoumaný lék a zda je bezpečný, nebo ne. K testování léků se používají také buněčné a tkáňové kultury a počítačové modelování, ale některé otázky lze zodpovědět pouze prostřednictvím výzkumu na živém zvířeti. Před testováním na lidských pacientech a dobrovolnících je nezbytné testovat léky na zvířatech, aby byla zajištěna jejich bezpečnost. K tomu neexistuje žádná alternativa. Při testování léků na možnou toxicitu by neměly být zbytečně ohrožovány životy lidských dobrovolníků. Bylo by neetické provádět invazivní experimentální postupy na lidech předtím, než byly tyto metody testovány na zvířatech, a některé experimenty zahrnují genetickou manipulaci, kterou by bylo nepřijatelné provádět na lidech před testováním na zvířatech. Helsinská deklarace Světové lékařské asociace totiž uvádí, že pokusům na lidech by měly předcházet testy na zvířatech.“

Dále avizuje, že pro testování bezpečnosti kosmetiky byly vyvinuty metody, které nejsou prováděny na zvířatech, jako jsou techniky buněčných kultur in vitro a počítačové simulace v křemíku. „V Evropské unii je totiž testování kosmetických přípravků nebo jejich složek na zvířatech zakázáno a je nezákonné prodávat nebo uvádět na trh kosmetický přípravek, pokud před prodejem v EU proběhlo testování hotového kosmetického přípravku nebo jeho složek na zvířatech. Dokud nebudou vyvinuty odpovídající alternativy pro testování léčiv, budou mít zvířata ve výzkumu zásadní roli. Testování na zvířatech přispělo k mnoha lékům a léčebným postupům, které zachránily lidské životy. Mnoho lékařských pokroků, které považujeme za samozřejmost, jako jsou antibiotika, krevní transfuze, vakcíny, inzulín a mnoho dalších, by nikdy nebylo dosaženo bez výzkumu na zvířatech.“

Thareenee Parapen: Thareenee Parapenová: „Musíme brát ohled na práva zvířat“

Po mnoho desetiletí se kolem testování na zvířatech vedlo mnoho sporů. „Vědcům je jasné, že jedinou cestou k nalezení léků na mnoho nemocí je jejich podávání zvířatům a jejich následné dlouhodobé zkoumání za účelem nalezení správné protilátky. V některých případech to pomohlo najít léčbu a vhodné léky, jako jsou vakcíny, inzulín, antibiotika a mnoho dalších. Na druhou stranu je známo, že nemoci jsou zvířatům vyvolávány uměle a velmi často se stává, že jakmile je lék nalezen, nefunguje na člověka, přestože testy na zvířatech přinesly slibné výsledky. Biologické složení lidí a zvířat není nikdy úplně stejné a experimentátoři jsou uváděni v omyl. V důsledku toho jsou zvířata vytržena ze svého přirozeného prostředí a bezdůvodně trpí.“

Pro dámu je testování na zvířatech za účelem hledání léků na nemoci jedna věc, ale testování kosmetiky je nepřijatelné, a přestože bylo v některých zemích, například ve Velké Británii a v Evropě, zakázáno, v jiných zemích se stále praktikuje. „To, že se k testování kosmetických výrobků používají zvířata, je barbarské, zejména v dnešní době, kdy existují jiné alternativy, jako jsou lidské buňky a tkáně nebo techniky počítačového modelování. Díky obrovskému pokroku ve vědě dnes existuje mnoho jiných náhrad za testování na zvířatech, jako například mikrodávkování na lidech, technologie in vitro, simulátory na lidech a pacientech, testy na buňkách a tkáňové modely, které lze použít ke zjištění, zda jsou léky, chemické látky nebo kosmetika bezpečné.“

Dodává, že ačkoli se zdá, že neexistuje jednoznačné správné nebo špatné řešení problému, je však jasné, že utrpení při provádění testů na zvířatech musí být minimalizováno a zvířata by neměla být zneužívána. „Mělo by se s nimi zacházet humánně. V civilizované společnosti je nejvyšší čas, abychom začali uvažovat o právech zvířat. Zákon by měl obsahovat určitá ustanovení, která zajistí, že mučení a špatné zacházení se zvířaty bude minimalizováno. Cynici nás samozřejmě obviní, že jsme sentimentální, emocionální a provinili jsme se antropomorfismem. Těmto lidem odpovíme, že zvířata mají city jako my a jako lidé máme morální povinnost jednat se soucitem a dobrým svědomím nejen vůči bližním, ale i vůči zvířatům.“

.