Srovnávací analýza specifity anti-histonových a anti-chromatinových protilátek v séru s pozitivními a negativními buňkami lupus erythematodes a jejich vztah k aktivitě onemocnění | Arthritis Research & Therapy

Anti-histonové a antichromatinové protilátky hrají ústřední roli v autoimunitní odpovědi systémového lupus erythematodes (SLE). Kromě toho jsou anti-histonové protilátky H1 nezbytné pro vznik fenoménu lupus erythematodes (LEC). V této studii byly zkoumány vazebné vlastnosti sér LEC+ a LEC- SLE na jaderné antigeny asociované s chromatinem (histony H1, H2A, H2B, H3, H4; komplexy H2A-H2B, -DNA, H1-DNA; celkový a H1-stripped chromatin; nativní a denaturovaná DNA). Dále byla hodnocena séra od pacientů s lupusem vyvolaným léky (prokainamidem, hydralazinem nebo chinidinem) a od pacientů s revmatoidní artritidou a osteoartritidou. Ke zjištění specifické vazby protilátek byl použit enzymově vázaný imunosorbentní test. Reaktivita proti histonu H1 byla 8krát vyšší v sérech LEC+ než v sérech LEC-, což odráží důležitou roli histonu H1 při tvorbě LE buněk. Kromě toho byla reaktivita na většinu ostatních testovaných antigenů, tj. na ostatní histony a komplexy histon-DNA, jakož i na chromatin a DNA, významně vyšší v séru LEC+ než v séru LEC-. Všechny vzorky séra pacientů s lupusem vyvolaným léky kromě 1 byly negativní na tvorbu LE buněk i na reaktivitu proti histonu H1, ale vykazovaly vysokou reaktivitu protilátek proti komplexům histon-DNA, včetně chromatinu. Séra od pacientů s revmatoidní artritidou a osteoartritidou nevykazovala významnou vazbu na tyto antigeny. Při porovnání klinického obrazu pacientů s LEC+ a LEC-SLE bylo závažné orgánové postižení, včetně nefritidy a postižení centrálního nervového systému, časté ve skupině LEC+, ale vzácné ve skupině LEC-. Pozitivní fenomén LE buněk koreloval nejen s přítomností vysokých hladin protilátek proti histonu H1 u SLE, ale také indikoval sérologicky a klinicky aktivní onemocnění se závažným orgánovým postižením

.