Fobie z ostrých nebo špičatých předmětů – aichmofobie

Existuje dlouhý seznam fobií nebo strachů, z nichž mnohé mají nevyslovitelné řecké názvy. Jedním z takových strachů je strach z ostrých nebo špičatých předmětů, známý jako aichmofobie. Toto slovo je odvozeno z řeckého slova „aichmiros“, což znamená ostrý, a „fobos“, což znamená extrémní odpor nebo hluboce zakořeněný strach.

Většina z nás se bojí nožů, jehel a ostrých předmětů. Má to svůj smysl, nikdo si přece nechce při krájení salátu říznout do prstu nebo se píchnout do prstu padajícím nožem. U aichmofobů však může existovat neustálý strach, že se nožem vykuchají. Ironií je, že v mnoha případech se fobik nikdy nezranil ani nebodl. Někteří fobici se bojí i špičatých prstů, ostrých konců deštníku, špičatých hran nábytku nebo ostrých stavebních či konstrukčních materiálů. Tento hluboce zakořeněný strach může někdy ovlivnit jeho každodenní život.

Prostudujme si, co je příčinou této fobie, jaké jsou její příznaky a možnosti léčby.

Příčiny aichmofobie

V mnoha případech se aichmofob bojí ostrých předmětů, protože je fascinován, vyděšen a také nedůvěřuje svým vlastním silám odolat jejich ostrosti. Je známo, že u některých vězňů a chovanců se tato fobie vyvinula v důsledku dlouhodobé sexuální nečinnosti; mnozí si skutečně mrzačí vlastní pohlavní orgány kousky skla nebo drátů.

Hluboký strach nebo fobie jsou také spojeny s oblastí amygdaly a hypotalamu v mozku. U fobika se tyto oblasti aktivují a zřejmě řídí první reakci na obávanou situaci. Do krevního oběhu se pak uvolňují chemické látky, jako je stresový hormon a kortizol, což vede k plnohodnotnému záchvatu paniky.

K aichmofobii může vést i několik dalších faktorů:

• Traumatická událost, při níž člověk v dětství mohl vidět, jak někoho bodli nebo zranili ostrým předmětem.
• Naučená reakce – dospělí/rodiče/starší sourozenci v okolí dítěte mohou být mimořádně opatrní, když je někdo bodne nebo řízne.
• Genetika – někteří lidé jsou náchylní k úzkosti díky dědičným faktorům.
• Reakce na záchvat paniky způsobí, že se fobik dostane do rozpaků, což pak vede k začarovanému kruhu strachu, rozpaků, dalšího strachu atd.
• Dlouhodobý stres, úzkost, deprese jsou některé další příčiny aichmofobie.

Příznaky strachu z ostrých předmětů

• Fyzické příznaky jako pocit na omdlení, závrať, točení hlavy, pocit dušení, bušení srdce, svírání na hrudi, pocení, brnění, necitlivost, nevolnost, zvracení, návaly horka a zimy atd.
• Mezi psychické příznaky patří strach z omdlení, ze ztráty kontroly, ze smrti apod.

Fobici se začnou ve svém životě vyhýbat ostrým předmětům. Nenechávají si doma tužky, nože ani jehly. Někteří jdou dokonce tak daleko, že při chůzi v oddělení příborů v supermarketech zavírají oči. Mnozí žádají obsluhu, aby v restauracích nedávala vidličky a nože do blízkosti jejich talířů. Rozhodně je nenajdete, aby u sebe nosili vystřelovací nože na ochranu.

Možnosti léčby aichmofobie

Samopomoc

• Přečtěte si o fobiích vše, co můžete. To vám může pomoci strach racionalizovat.
• Vést si deník, ve kterém si budete zaznamenávat své myšlenky a úzkosti.
• Používejte relaxační techniku ke zvládání paniky a úzkosti. Patří sem meditace, hluboké dýchání a pozitivní afirmace i vizualizační techniky.

Přihlaste se do podpůrných skupin

Mnoho z nich je k dispozici online i offline. Podpůrné skupiny vám umožní sdílet své zkušenosti a zároveň vyslechnout zkušenosti ostatních. Může být velmi uklidňující vědět, že nejste sami. Ostatní lidé vám také mohou pomoci najít techniky zvládání, které vám pomohou zvládat záchvaty úzkosti.

Medicínská léčba

Pokud je vaše aichmofobie extrémní a zasahuje do vašeho každodenního života nebo vás vede k vyhýbání se určitým místům či situacím, musíte vyhledat lékařskou pomoc. Obraťte se na svého rodinného lékaře, který vás může nasměrovat k terapeutovi nebo vám v případě potřeby nasadit léky. Poradenství a psychoterapie zahrnuje terapii rozhovorem, která, jak známo, pomohla mnoha fobikům.

Kognitivně behaviorální terapie

Kognitivně behaviorální terapie může také pomoci lidem, kteří mají extrémní strach z ostrých nebo špičatých předmětů. Cílem této léčby je identifikovat souvislosti mezi myšlenkami, pocity a chováním. Pomáhá také fobikům rozvíjet praktické dovednosti, jak zvládat záchvaty paniky, když jsou konfrontováni s ostrými předměty.

Hypnoterapie

Mnoha lidem se specifickými nebo komplexními fobiemi hypnoterapie velmi pomáhá zmírnit příznaky úzkosti. Dostane se ke kořenům problému a pomůže fobikovi zbavit se strachu natrvalo.

V krajním případě lze k léčbě závažných příznaků úzkosti užít také léky.

Podle sdělení autorů je možné se obávat, že by se fobie mohla projevovat i jinak.