Bill Joy
Bill Joy, celým jménem William Nelson Joy, (narozen 8. listopadu 1954, Farmington Hills, Michigan, USA), americký softwarový vývojář, podnikatel a spoluzakladatel výrobce počítačů Sun Microsystems. Joy navrhl verzi operačního systému UNIX, Berkeley UNIX, která používala síťový jazyk TCP/IP, čímž se servery UNIX dostaly do čela internetové revoluce a hnutí open-source. Spolupracoval také na programovacím jazyce Java i na síťovém systému Jini, který podpořil propojitelnost internetu a domácích spotřebičů.
Jako dítě se Joy chtěl stát radioamatérem, ale jeho rodiče s tím nesouhlasili kvůli obavám z jeho asociálních sklonů. Joy vynikal v matematice a v 16 letech dokončil střední školu. Zapsal se na bakalářské studium elektrotechniky na Michiganské univerzitě v Ann Arbor, kde pracoval na jednom z prvních paralelně zpracovávaných superpočítačů. Po ukončení studia odešel v roce 1975 na Kalifornskou univerzitu v Berkeley, kde získal magisterský titul v oboru elektrotechniky a informatiky. Brzy si získal pozornost, protože pomáhal aktualizovat operační systém UNIX, který používal školní počítače společnosti Digital Equipment Corporation (DEC). Vylepšení sestavil na počítačové pásky a prodával jejich kopie za 50 dolarů. V dalším roce provedl pokročilejší opravy na novějších počítačích DEC VAX a tentokrát svou práci prodával za 300 dolarů. Brzy začaly přicházet stovky objednávek na jeho „Berkeley UNIX“. V roce 1977 na to reagoval vytvořením distribuce Berkeley Software Distribution (BSD), která zdarma šířila zdrojový kód Berkeley UNIXu a umožňovala dalším programátorům učit se a vylepšovat tento software. Byl to průkopnický moment v tom, čemu se dnes říká hnutí open-source.
V roce 1978 Joy a jeho tým UNIXu získali finanční prostředky od federální vlády na vývoj softwaru pro počítač VAX, který by umožnil jeho připojení k síti ARPANET, předchůdci internetu. Jeho tým porazil vlastní programátory společnosti DEC v soutěži o práci pro Agenturu Pentagonu pro pokročilé obranné výzkumné projekty (DARPA).
V roce 1982 tým vedený podnikatelem Scottem McNealym získal Joye pro novou začínající společnost, která navrhovala vytvořit výkonnou verzi systému UNIX pro malou levnou pracovní stanici stolního počítače. Počítač, který sestrojil Andy Bechtolsheim, člen McNealyho týmu, se jmenoval Stanford University Network workstation, zkráceně S.U.N., a společnost se nakonec stala Sun Microsystems. Joy vedl technickou strategii společnosti Sun a stál v čele její filozofie otevřených systémů. Navrhl síťový souborový systém Sunu (NFS) a je autorem kódu mikroprocesoru SPARC. V roce 1991 navrhl základní potrubí procesoru UltraSparc-I a jeho funkce pro zpracování multimédií. Řídil počáteční strategii jazyka Java, kódoval architektury procesorů Java a byl spoluautorem specifikací jeho programovacího jazyka, čímž pomohl vytvořit nový objektově orientovaný programovací jazyk. Po svém vydání v roce 1995 byla Java téměř okamžitě integrována do prvních verzí webového prohlížeče Netscape Navigator.
V roce 1997 jmenoval americký prezident Bill Clinton Joyovou spolupředsedkyní prezidentského poradního výboru pro informační technologie. V následujícím roce byl Joy jmenován hlavním technologem společnosti Sun a pracoval na nových formách distribuovaných počítačů využívajících Javu a související technologii zvanou Jini, která zabudovávala kousky malých aplikací v Javě do zařízení, jako jsou tiskárny a mobilní telefony, a umožňovala tak připojení k internetu.
V dubnu 2000 uveřejnil časopis Wired Joyovu hojně diskutovanou esej s názvem „Proč nás budoucnost nepotřebuje“, v níž tvrdil, že počítačové technologie mají potenciál zničit lidstvo. Joy věřil, že Moorův zákon, předpověď, podle níž se rychlost zpracování počítačů zdvojnásobuje každých 18 měsíců, bude pokračovat přibližně do roku 2030 a umožní ultravýkonné počítače s procesory o velikosti molekul. Joy varoval, že roboti, uměle vytvořené organismy a nanoboti by se mohli stát nezávislými a samoreplikujícími se a mohli by uzurpovat lidstvo. Někteří autoři kritizovali Joyovu esej jako panickou reakci na technologický průlom, který lidstvo pravděpodobně nenechá vymknout se kontrole. Jiní tvrdili, že je třeba dbát takových varovných slov, a přirovnávali Joye ke zkázonosnému sociologovi 18. století Thomasi Malthusovi.
V roce 2003 Joy opustil Sun Microsystems bez jakýchkoli konkrétních plánů. V roce 2005 se stal partnerem ve firmě rizikového kapitálu Kleiner Perkins Caufield & Byers. Tam pomáhal rozvíjet strategii společnosti pro financování technologií, které se zabývají změnou klimatu a udržitelností, jako jsou obnovitelná paliva, „zelená“ výroba energie a levné skladování elektrické energie.